Česko - yek´wanský slovník

Česko - yek´wanský slovník



Ludmila Škrabáková, Jiří Šlambora 

Díky Jiřímu Šlamborovi se naše nadace Velká Amazonie začala zajímat i o lingvistické zmapování současného yek´wanského jazyka. Byl to on, kdo několik let sestavoval slovník, aby ho Ludmila Škrabáková dopracovala do současné podoby. Yek´wanové samotní stále ještě hledají správnou podobu ortografie jejich jazyka, neboť přepisem pomocí španělštiny nelze správně postihnout jeho zvukomalebnost a zvláštní specifický charakter. Vzhledem k tomu jsme považovali za nutné počáteční formu slovníku konzultovat s místními učiteli během našeho výzkumu na horním toku řeky Ventuari. Hlavním poradcem, který nám pomohl celý slovník opravit pomocí schválené ortografie byl hlavní maestro v Cacurí. Následně Ludmila Škrabáková celý slovník doplňovala a redigovala s indiány na řece Cauře, čili současná podoba aspiruje na to, aby co nejvíce odpovídala skutečnosti. Hlavním informátorem byl Alexis Rodriquez Piamo. 
Je logické, že mezi Yek´wany stále existuje určitá jazyková dualita. Jejich populace je totiž rozptýlena na třech, poměrně vzdálených územích, které tradičně obývají po staletí: horní tok řeky Caury, horní tok řeky Ventuari a horní tok Orinoka a jeho přítoky. První dvě skupiny se víceméně shodly na námi předkládané podobě, zatímco populace z Orinoka jazyk přepisuje jinak. Lze tedy hovořit o dvou až třech lokálních variantách či dialektech. 
Poznámky k výslovnosti speciálních hlásek Ludmila Škrabáková konzultovala s lingvistou a iberoamerikanistou Doc. PhDr. Františkem Vrhelem, CSc. z Ústavu etnologie Univerzity Karlovy. 

Mnislav Zelený-Atapana 

Poznámka k výslovnosti: 
Transkripce jazyku yekwana se řídí dle španělštiny, tzn. že např. „ch“ se čte jako „č“, „y“ jako „j“, „n“ jako „ň“, atp. Yekwanština ovšem užívá tzv. redukované hlásky, jež se přepisují s tremou nad vokálem – ä, ö, ü, a „w“, španělštině cizí a existují i další specifika – např. „j“. jež se ve španělštině čte jako „ch“, se v yekwanštině vyslovuje jako „h“. Zdvojená hláska, např. „dd“ značí důraz. 

ä vyslovuje se jako nezřetelné „e“
j (na začátku slova) vyslovuje se jako „f““
ö prakticky se nevyslovuje, spíše zdůrazní předešlou hlásku
ü vyslovuje se jako nezřetelné „i“
w vyslovuje se jako anglické „w“ např. ve slově „water“, na pomezí „uo“ a „ua“
` označení rázu, vyslovuje jako v češtině „do okna“, např. ana`deke



 

 

SLOVNÍK ABECEDNÍ      
Checo Espanol Yekwana Vysvětlení
ahoj !hola! akene manä  
akceptovat aceptar ajächö/ädia  
amulet talismán    
ananas piňa ana`deke  
ano ee/eq  
babička abuela a`cha  
bahno barro soko`jato  
balvan bloque de piedra tö`ju  
bambus bambú wana  
bavlna el algodón wadeku  
bažina el pantano    
bát se tener miedo tösade wennä/tösadewa  
bez sin a`ke řekne se stejně jako "nic" - a`ke
bezpečí lugar seguro wechojo ajichato  
bezpečný seguro chänönato/ajichato  
běh carrera wekatönnä  
běžet correr wekatönnä  
bílý blanco tajededato  
blázen el loco tijetatö  
blesk relámpago yänkukudu  
blecha la pulga si`chä  
blízko cerca amönche`da  
bodat picar    
bodnutí picadura wewanejuma  
boj lucha wotonejanä  
bojovník luchador töwotonejato  
bolák absceso    
bolest dolor se`ne  
bolet doler    
bourat demoler    
bouře tormenta yetötömadü  
brašna bolsa wodasa zřejmě již převzaté ze španělštiny
bratr mladší hermano menor yakono  
bratr starší hermano mayor udui  
bratranec primo wechakono wechakono se používá i pro "amigo"
bránit se defenderse wowontänä  
brouk escarabajo änejünä používá se pro "hmyz" obecně
brousit afilar yejöyö  
břeh orilla yewadö/je`wadü  
buben tambor sam`muda  
budeš habrás nade  
budete habréis    
bylina hierba saddu  
celý todo tamedä  
cesta camino/caretera ööma/äma  
citronovník limón dimuni  
cizinec extranjero yeakomo  
co je to? ?qué es eso? Nekömümädä/Nekömü edö?  
černý negro judumato  
červ gusano mutu/akö/dimuku (červ suri) výraz se užívá i pro "hmyz" obecně
červený rojo sewechato  
člen miembro äyamo  
člun lancha kudiada  
dar regalo uajä/töjemmünü "töjemmünü" znamená také "levný"
dar pro tebe regalo para ti töjemmünü uajä trochu nejasné
dávno mucho antes jenadojo/öyäjeejede  
dcera hija önnedö stejně jako "syn"
dej da    
delfín tonina muna  
den día anoto  
déšt lluvia konojo  
dědeček abuelo koko  
děvče nina wodichä  
děti ninos modesichö  
divoch salvaje odosa/önejönü  
divoký bravo töde`kuade  
dítě nino yanwakä  
dívat se mirar ene`madä  
dívka muchacha wodi  
dluh deuda ejekenäjödö  
dnes hoy día eduwa/eduwa anoto  
dobrá está bien chönünnena/ajichana "chönünnena" se užívá i ve smyslu "děkuji"
dobrý bueno ajichato  
dobře bien ajicha  
dohoda acuerdo atai anüne  
dole abajo yo`nö  
domýšlivý arrogante    
doprava transporte wütotojö/adotojo  
dopravit transportar    
drahý caro tajeto  
dráp garra    
dřevo madera tadda  
dříve antes yowajo  
dříví leňa wato  
duha arco iris jasudi  
dům casa uma/mma  
dýně calabaza tukudi  
flétna flauta jichu  
gril parrilla södökajä  
had serpiente okoyu  
harpuna arpón tüwotojo  
harpyje arpía dimosi  
hezký bonito netaje/innatadü  
hlad hambre amije  
hlava cabeza juijo  
hlína tierra nono  
hlodavec roedor    
hora montana  
horní tok řeky cabesera yujudaka  
hrdina héroe töweyamo  
hrnec olla ädinnä  
hroznýš boa    
hůl bastón öseji  
hvězda estrella sidichä  
chřestýš cascabel    
chřipka gripe atono  
chtěl bych quisiera iju madö  
chtěl bys quisieras modö tumma  
chytání ryb pesca o`tädö  
chytání zvěře caza äse  
chytit do smyčky lazar    
indiánský kyj macana suwi typický meč
injekce do žíly inyección intravenosa makusake töwädö  
injekční stříkačka inyector töwädö  
inteligence inteligencia tütajönö  
inteligentní inteligente tütütajato  
jaguár tigre mado  
jak como akene  
jazyk lengua omudu  
jazyk idioma a`deu  
yo ewö  
jed veneno jenatami/jünatami "jenatami" - na Ventuari, "jünatami" - na Cauře
jedovatý venenoso i`madawai  
jehla aguja makusa  
jelen venado kawadi  
jemný fino ajicha/ajichato innatadü  
jezero lago chujä  
jitřenka Venus kamasi  
jídlo comida öwanshi/öwansi  
jíst comer wowasinchänä  
jít caminar wötänä  
jméno nombre chätö  
kachna pato jaatu  
kakao cacao cacau  
kal poso i`ja  
kamarád amigo wechakono  
kamení piedras töju stejně jako "balvan"
kanystr pimpina tukudi  
kapka gota yekatadö  
kasava casabe uu  
kašel tos tänsijo  
kašlat toser    
kácet talar akodö  
kácet tumbar yakadü  
kámen piedra töju stejně jako "balvan", "kamení"
kde donde äsha  
kdo quien änäkö  
kdy? ?cuándo? ächännawä  
klacek palo iye  
klidný tranquilo tänkanodeda  
klíště garrapata kadimakö  
kmen tribu soto jenadojo  
kočovník nómade    
kojenec recien nacido ennuenü  
kolibřík colibrí tukui  
kolik? ?cuánto? äwasakä  
komár mosquito majidi spíš je to "mochnička"
komár zancudo makö  
kopí lanza ennojadö  
kost hueso yejä  
koš cesta wuwa  
kouř humo wedenchä  
kouřit fumar eimadü  
kresba dibujo chutajä  
krev sangre munu  
krytina cubierta    
křídlo ala yajäsai  
kudy? ?por dónde? osono ai  
kukuřice maíz änna/önna  
kůl palo iye stejné jako "klacek!, šp. také palo, vyhodit heslo?
lavice silla atäi  
látka tejido tökaajö  
legrace burla innamädä  
lehký ligero nädanä  
les monte chutaka  
lež mentira awesi jodö  
léčení curación ejichitödi  
léčivá bylina hierba medicinal öji chuta  
léčivý medicinal öji  
liána bejuco sinnatä  
lidé gentes sotto  
liják aguacero konojo  
list hoja chuwadü  
liška zorro sü`na stejně jako "pes"
lov cacería äse  
lovec cazador täsenato  
lovecký pes perro de caza sü`na täsenato  
lovit (ryby) pescar otädö  
lovit do sítí redar    
lovit harpunou arponar töwädö  
luk arco simada ejudu  
mačeta machete kömü  
maminka mamá mama  
manželství matrimonio jütanö něco jako "manželství", "sňatek", "oženit se"/"casarse"
maska máscara majama jedü  
maso carne junu  
masožravý carnívoro junu tänänei  
mast crema odojaato  
mastný graso simije  
matka madre yenü  
málo poco se`kö  
měkký blando tawan sude  
měl jsem tuve wajanä/na`janä  
měl jsi tuviste majanä  
mělčina bajo yonä  
měli jsme tuvimos ina najanä  
měnit cambiar chammiyakadö  
měsíc luna nunö  
milý amable takwannato  
minout errar    
minule la otra vez edu wane  
miska tapa yadutu  
míchat mezclar oimadö  
mířit dirigirse wanontänä  
místo sitio/lugar jiatadü/wechojo  
mladík muchacho mude`käkä/mudekö  
mladý joven mudekä  
mládež jóvenes mödesi  
mládě cachorro sü`hakö  
mlátit apalear wätämäminchanä  
mlčet callar adewöda  
mléko ze stromu leche del árbol tännemä  
mlha neblina kadutu  
mlít moler ajodü  
mlsat golosear    
mluvit hablar wadennä  
mluvil jsem hablé wadewöi  
mluvil jsi hablaste ayadewi  
mnoho mucho oje  
moé orina suku  
modrý azul senato  
mohu puedo tödöjai  
moskyt mosquito majidi  
moskyt jején fekunä  
moskyt zancudo makä  
most puente atänchäjö V Cacurí: Atänchädö
motýl mariposa matutu  
moudrost      
moudrý      
moucha mosca wedewede  
mouka harina ännamo  
moždíř pilón a`ko  
možná tal vez eijaimma  
možnost posibilidad eijai  
mrak nube kadutu stejně jako "mlha"
mravenec hormiga kasisi/kashishi  
mravenečník oso hormiguero jademü  
mravenečník tamandúa wadi diki  
mraveniště hormiguero nukö  
mrtvý muerto yämajä  
msta venganza woju`ta  
muž hombre yanwa  
myš ratona asökö  
mytologie mitología wowanoma/wennä`jäkä  
mýval oso lavador    
mýval mapache    
nabít pušku montar un fusil wewotojo tödöödö  
nahý desnudo töwankeda  
nakreslit dibujar amudenädö  
napadnout agredir    
napíchnout picar akätädö  
napínat tender semedia  
napůl a mitad yotai  
narození nacimiento yennudu  
nařezat cortar akätädö stejně jako "napíchnout", "nasekat"
nasekat cortar akätädö  
nastydlý engripado atonojeda  
natřít pintar emamödö  
naviják      
nazdar hola akene manä  
nádoba vaso sunuji  
nářadí aderezo    
nářek lamento yomedädö  
násada cabo chojudu  
návnada carnada maana  
ne no nanojo/ake  
nebesa cielos kaju  
nedokonalý imperfecto eijacha  
nedospělý adolescente yäjemadö  
nedostatek ausencia etäjeda  
nemoc enfermedad kädäi  
nemocný enfermo ködöyjato/kadaije  
není no hay ake  
neobvyklý extraordinario yechojo wötädö  
neomalený impertinente    
neopatrný imprudente    
nepořádek desorden chonemadö  
nepravý falso innamödö/innammodoto  
nesmysl      
nesoulad      
nestálý inconstante    
nesvár discordia    
nešikovný torpe joadoto  
nešŤastný infeliz takwanneda  
neštěstí desgracia chönnünedawa  
neteř sobrina ja`se  
netopýr murciélago dede  
netrefit se errar tavadi  
nezájem desinterés tödöseda  
nést traer enejödö  
němý mudo tadedemmünü  
nepohybující se no moviendose yätädä echä  
nikdy nunca yüsadajacha  
nit hilo simadammötö  
nížina tierra baja akana  
noc noche koijai  
nocleh albergue    
noha pierna jetö  
nomád nómade    
nora madriguera yatadi  
nos nariz änna  
nový nuevo eduwato  
nůž cuchillo kömö`kä  
období época yechojo  
období sucha verano (sept-mayo) weyunawö/wedu  
obodí dešťů invierno (mayo-agosto) kunäjö awö  
objetí abrazo kajöchö  
objímat abrazar yademe`ködö  
oblak nube kadutu stejně jako "mlha", "mrak"
oblast territorio nono  
oblečení vestido womö  
obličej cara jedö  
obyvatel habitante wanna wennä  
ocas cola yaködö  
odpadky basura semekujödö  
odvoz transporte wötotojo  
oheň fuego wato  
ohrada corral kudada  
ohřát calentar atunanö`kadö  
oklamat abusar o`joyato  
oko ojo onu/änu  
okraj borde    
on él mödö/mä`kö  
ona ella mäyä  
opakovat repetir yaymaja/tüdüdü  
opatrně con cuidado ajichajene  
ošetřit atender iyatödü  
ošidit engaňar enkutädö  
oškubat desemplumar ijokadö  
oštěp lanza sukuji  
otec padre yumü  
otrava intoxicación aijodö  
otrávit intoxicar    
ovoce fruta chäjedöödö  
ozdoba decoración    
oženit se casarse wätinnonono/jütanö  
palma palma    
paměť memoria ajächö  
pan seňor kämuudu`kä  
paní seňora jadawi  
papoušek loro kudewa  
papoušek ara guacamayo kaduwai  
paprika pimiento jomi  
parazit parásito awa`nodo  
past trampa kadan kawani  
patrona cartucho yadöödö/catuchu  
pavouk araňa yadacadu juwai  
pavučina telaraňa moyoy etawetü  
pádlo canalete jena  
pádlovat canaletear seki madü  
pálit      
pálivý picante sunato  
pánev sartén sanakatojo  
paře (moje paže) mi brazo yajädö  
pekari saíno    
pekari baquira dukadi  
pero pluma ijotö  
peřej choro sechü  
peřej salto soodü  
peří pluma    
pes perro söna  
pěkný bueno ajicha  
pěst puňo amä  
pěstovat cultivar natötädö spíš "sembrar"
pěstovat criar innejenkadö  
píchnout picar    
píchnutí picadura ekadö  
pírko plumón    
písek arena sadaada  
píseň canción demi/wetantanana/wetantananö  
pískat pillar etamadü/etödö  
pít beber enödö  
plakat llorar wamonä  
plavat nadar jänönnä  
plavba navegación wötänä  
plech plancha    
plést tejer tökajödö  
plný lleno tuke  
plod fruta chäjedöödö  
plout flotar tawaje  
plovací vesta nadadera    
poctivě limpio innata`je  
počasí tiempo numa  
počkat esperar yomoködö  
pohádka leyenda nenajö  
pohádka cuento wotunä  
pohoří sierra    
pohřeb funeral aawa  
pokožka piel ijudu  
pokrývka sábana    
polárka estrella del Norte si`wejakatojonna  
pole conuco odajä  
poledne mediodía anunnakeyechö/anunnake  
polévka sopa chäkujä  
poloostrov península yantadö  
polovina mitad yotai  
položil jsem puse wödöa  
položit poner ummichadü  
polykat tragar enajödö  
pomalu lentamente jowadä  
pomalý lento jowadä  
pomazat untar isakadi/ishakadi  
pomáhat ayudar wewatänä  
pomlouvat calumniar    
pomluva calumnia    
pomoc ayuda wiyata  
popruh faja    
poraněný herido ätunui  
poranit se lastimarse yotunuchajö  
porazit (strom) apear    
porod parto sichu ennuchadö  
poslat mandar anontädö  
posledně últimamente inchäkä  
postup proceso yechojo  
postupně poco a poco jawadä  
poškodit daňar chonemadö  
pot sudor wädamujänä  
potichu en voz baja jowadämma ayadekwä  
potit se sudar jata  
potok quebrada tuna kökö  
potok cano tunakö  
potom después yäjeeje  
potopa diluvio tunamä  
potrava alimento äwansi  
potraviny alimentos äwansi  
pouzdro estuche chojokono  
pověst leyenda jenadä wätunnä  
pověst (př. dobrá) fama edä`je  
povídat hablar wadennä  
povodeň      
povolit permitir ekatädö  
později más tarde akude`kä  
pozor! !cuidado! ajichane  
pozvat invitar adejadö  
prales selva chuta  
pramen fuente nakwata  
prášek polvo wedenä  
prkno tabla ta`da  
pro mě para mí ewö nädä  
pro tebe para tí amodü nädä  
propast abismo    
provaz mecate ato  
provázek cordel    
prst dedo yamädä yadadö  
pruh raya    
průjem diarrea sajada  
pryskyřice resina kakudu  
přátelství amistad ajicha wenna  
přenocovat pernoctar wönönä  
příroda naturaleza wechojo  
přítel amigo wecha`kono  
pst, ticho! silencio äkuätäda  
ptáče pollo wamedi  
pták pájaro tonodo  
puma león, onza, cuguar kawarimä  
pusa boca öntadö  
puška escopeta wakuda  
půda tierra noono  
rak cangrejo wayakani  
rákos caňa ashichadu  
rána golpe wätännä  
ráno (brzké) madrugada yawanatamö  
rejnok raya namadu  
ret labio äji  
rodiče padres yumü  
rodina familia jimmä  
rohož petate sodoka  
ropucha sapo kawau  
rostlina planta chuta stejně jako "prales"
rošt parrilla nukwa  
rovina plano akana  
ruka mano ajö  
ryba pez kudaka  
rýč laya    
rýma catarro atono stejně jako "chřipka"
řeč lengua adeu  
řeka río tuna stejně jako "voda"
řezat cortar akötödö  
samec macho yanwua  
samice hembra wodi  
savana savana woijato  
sázet/sít sembrar natötädö  
sedět sentar watajimanä  
sekera hacha wöwö  
sestra mladší hermana menor odüma  
sestra starší hermana mayor yaya  
setba siembra natötädö  
shnilý podrido chätajä  
silný fuerte jäduje  
skála roca töju stejně jako "kámen"
sklizeň cosecha töjätödö  
skunk mapurite    
slunce sol shü  
smetiště basurero nosajato  
smetí basura    
smlouva convenio wätanä  
smutek tristeza wentumme  
smutný tristeza wentumme  
sňatek matrimonio jötanä  
sobec egoísta töwömma  
soused vecino wecha`kono stejně jako "přítel"
souška reseco    
sova búho    
spálený quemado yatuaja  
spánek sueňo wetuje  
spojenec allegado tuwadiye  
srdce corazón äwanö  
starší más viejo insokä  
starý viejo inchomo  
stavět construir amädö  
stažení (kůže) desuello    
stažení z kůže cuereada    
stádo      
stáhnout (kůži) desollar    
stálý constante yechö`je  
stezka sendero äma stejně jako "cesta"
stín sombra tukunasato  
strach miedo tisade  
strom árbol chuta stejně jako "prales"
struhadlo na juku raya tada`de  
strýc tío yawö  
studený frío kömme  
stůl mesa atäi  
sucho sequía sedejato  
suchý seco sedeje  
svázat amarrar nödö  
svět mundo tamedoto/wennä  
světluška   cucuyu  
syn hijo önnedö stejně jako "dcera"
šel jsem fui wötämä/weiya  
šel jsi fuiste me`ya  
šipka flecha simada  
šíp flecha    
šít coser sokadö  
šli jsme fuimos ke`yato  
šnek caracol memu  
šňůra cuerda yatotö  
špatný malo konemmönö  
špína basura    
štěně cachorro    
štíhlý flaco akedeto  
štír escorpión mönätä  
šťastný feliz takwanne  
švagr cuňado wannöjö  
tabák tabaco kawai  
tady aquí etä  
tajný secreto takademmönö  
tanec baile wänwanä  
tábor campo wechojo  
táta papa faja  
tekutina ze stromu jugo del árbol chokudui  
tenký fino innatadö  
teplý caliente ta`ne  
termit termite nekata  
teta tía wanonoi  
těžký pesado taminne  
tkát tejer tökajüdi  
tlustý gordo täjuye  
tma noche koijai  
tráva hierba sadu  
trubka trompeta jiichu  
tučný graso tökakato  
tvář cara jedö  
tvrdý duro täije  
tvůj tuyo amädä  
ty amodü  
tykev calabaza tukudi  
učit se aprender woowanoma/etadü  
ukázat demostrar enejodö  
ulovit cazar weshenönnä  
umýt se lavarse chokadü  
  banarse wejinä  
unavený cansado wetamincha  
unavený hodně muy cansado wasutanö  
upevnit fijar yechojo  
uštknutí mordida ekajödö  
uzel nudo nejüdü  
ya eduwa  
úhoř templador dijusi  
ústa boca öntadö  
ústa tvoje tu boca inchadü  
ústí řeky boca chaanö/chenö  
vadný desperfecto nadöjeda  
vajíčko huevo i`moi  
vak bolsa    
vařené maso sancocho kata`da`anajö  
vaření cocción    
vařit se hervir yatunadi  
válečník guerrero jodujato  
válka guerra wewänä  
večer noche koijai stejně jako "tma"
večernice Venus    
velká tykev calabazón    
velký grande ajono/ajojonno  
veš piojo yamä  
věk edad äwade wedu  
větev rama yajädö  
vlastník posesor    
vlákno fibra    
vlna ola mädataka  
vnuk nieto jadü  
voda agua tuna  
vosa avispa sunwa  
vrch monte    
vřešťan araguato adawata  
všichni todos tamedäädä  
vykuchat destripar jiokadü  
vysoký alto kawä  
vystřelit disparar chodakadö  
vzduch aire jejeichö  
zabít matar aminnäkadö  
zajímavý interesante tujunato  
zdravý sano ajicha stejně jako "dobrý"
zelený verde chutjato/senato  
zima frío kömme  
zítra manana jenama  
zloděj ladrón tamenato  
zlý malo konemmönö  
žába rana küto  
žába (ropucha) sapo kawau  
žíla vena ädawadö  
       
SLOVNÍK TÉMATICKÝ      
Espanol Checo-vysvětlení Yekwana Poznámky
ají velmi silně pálivé koření jomi  
anatto, onoto (Bixa orellana) oreláník barvířský wisu  
andadera chodítko pro malé děti akai  
arco luk simada ejudu  
atta kruhový komun. dům ottö  
bahareque nouzová chýše    
banco ceremonial obřadní sedátko atäi  
barbasko kořeny používané jako jed pro rybolov ayaadi  
batata sladký brambor saaku  
bejuco liána minatö/sinnatä  
budare plato z jílu nebo železa jötadi  
cacure pletená past na ryby kakudinamo  
calabaza sušené plody tykve    
cambur banán ovocný jadudu  
cana brava třtina travina asichadu  
canalete pádlo jena  
carana aromatická pryskyřice tununu  
caruto (Genipa americana) plod, jehož semena se používají k černému zdobení těla dadi  
carcay toulec na šipky foukačky    
catumare koš určený k nošení wuwa (pro ženy); tudi (pro muže)  
ceiba (Ceiba pentandra)   kumaka  
cerbatana foukačka kudata  
cucurito (Maximiliana (=Attalea) regia) palma s jedlým ovocem wasai /bude to jiný druh, tento pochází z již. Brazílie!
cumare (Astrocaryum tucuma) z této palmy se získává pevné vlákno    
curagua (Ananas erectifolius) Z této bromelie se získává vysoce pevné vlákno    
dardo de cerbantana šipka do foukačky kunwa  
Escoba koště semetoyo  
Flecha šíp siamda  
Guanepe nosítko na děti kawadimaka  
Guapa pletené ošatky waja  
Guatura válcovitý koš s používaný pro dopravu potravin uwa  
Guayuco tradiční bederní pokrývka wayuku  
Chinchorro závěsná síť, hamaka ä`watä  
Mabe (Iriartella setigera)      
Chiquichique (Leopoldinia piassaba) z této palmy se ziskává velice odolné vlákno madamammötö  
Lanza oštěp sukuji  
Macana pádná zbraň z tvrdého a těžkého dřeva suwi  
Mamure (Heteropsis spruceana) z tohoto stromu se získávají kvalitní rostlinná vlákna    
Manaca palmito wayu  
Manare tkané síto, používané na prosívání manade  
Mapire válcovitý koš adakajisha  
Marima (Antiaris saccidora) strom jehož kůry používá k výrobě šatů   /Antiaris se vyskytuje ve Starém světě! Z J. Am. není uváděn ani jako pěstovaný
Maraca chřestidlo madaka  
Moriche (Mauritia flexuosa) palma ze které se využívá vlákno kuwai  
Mostacilla skleněné korálky evropského původu mayuudu  
  ženské guayuco muwaayu  
Nasa vrš na ryby müdoi  
Orejera ozdoba ucha janakano  
Palo signeso dřevo na rozdělávání ohně    
Pendare (Mimusops surinamensis) strom z kterého se extrahuje černá pryskyřice kadimani  
Peraman (Symphonia globulifera) statný strom ze kterého se získává kvalitní pryskyřice mani  
Petaca menší košík ve tvaru krabice ma  
Petate podlahová rohož zhotovená z listů palmy temiche    
Pilón dřevěný moždíř na drcení kukuřice a semen jako  
Pijiguao (Guilielma gasipaes)   jijiidi  
Plátano (Musa paradisiaca) banánovník rajský wadiyajödö  
Sebucán lis na maniok tönköi  
Rallador struhadlo pracovní nástroj tada`de  
Soplador dmýchadlo na oheň wadiwado  
Tapara tykvovitá nádoba kusada  
Temiche (Manicaria saccifera) palma s velkými listy používanými pro pokrytí doškových střech    
totuma/tocuma nádoba vyrobená z dýně sunuji  
Wuwa cylindrický koš ind. ye'kuana    
Yuca amarga   kiiyede  
Yaraque alkoholický nápoj vyráběný kvašenim kasave yadaki  
Yuca dulce (Manihot dulcis) sladký maniok kiiyede  
Yucuta osvěžující nealk. nápoj vyrobený z kasave wokö/sukutaka  
Soporte de vasija ky jednoduchý pletený nosník z rákosu od nádob    
       
Savci/Mamíferos      
Česky Venezuela Latinsky  
Jaguarundi Onza Felis yaguaroundi  
Jaguár Tigre Americano Panthera onca  
Kapybara Chigüire Hydrochaeris hydrochaeris  
Nosál červený Coatí Nasua nasua  
Pekari páskovaný Báquiro Pecari tajacu  
Pekari bělobradý Chacharo Tayassu pecari  
Pes pralesní   Speothos venaticus  
Lenochod dvouprstý Perezoso Choloepus didactylus  
Tapír jihoamerický Danto Tapirus terrestris  
Ocelot stromový   Felis tigrina  
Malpa Mono Capuchino del Orinoco Cebus olivaceus  
Mravenečník velký   Myrmecophaga tridactyla  
  El Oso hormiguero o Palmero    
Paka nižinný Lapa Cuniculus paca  
  Venado Odocoileus virginianus  
Kynkažu   Potos flavus  
Ocelot Cunaguaro Leopardus pardalis  
Opice vlnatá   Lagotrix lago  
Vačice opossum   Didelphis marsupialis  
Vřešťan rezavý   Alouatta seniculus  
Chápan dlouhosrstý Mono Araguato Ateles belzebuth  
Vydra obrovská Pero de agua Pteronura brasiliensis  
Pásovec velký Cachicamo Dasypus  
Puma Puma Puma concolor  
Aguti Picure Dasyprocta sp.  
Mýval Cava deru Cuniculus paca  
Kuandu obecný Puert. espin    
Malpa hnědá   Cebus apella