Výzkum indiánských etnik

 

 

Autor projektů:

Mnislav Zelený Atapana, zakladatel nadace Velká Amazonie, terénní kulturní antropolog (bibliografie: Contribución a la etnografía huaraya, Karlova univerzita 1976 (doktorská práce), Prérijní a pralesní Indiáni ( spoluautor Lev Zachar), Bratislava, Mladé letá 1985, Encyklopedie archeologie (část Latinské Ameriky), Bratislava, Obzor, 1985, Encyclopedia of World Culture (autor hesel o Yawalapiti a Hurayao), New Haven 1992, Indiánská encyklopedie: Indiáni tří Amerik, Albatros 1994, Duch s rozkvetlým penisem (Mýty amazonských indiánů), Argo 2004, Malá encyklopedie šamanismu, Libri 2007, Malá encyklopedie bohů a mýtů Jižní Ameriky, Libri 2009, Na cestě za snem, Vandry Latinskou Amerikou, Lidové nakladatelství, 2013 a dalších cca 200 článků o indiánech Latinské Ameriky v uplynulých čtyřiceti pěti letech)

Přehled indiánských etnik v oblasti Rio Caura, Venezuela:

Hoti: 

Hot ("Člověk"), žijí částečně izolováni v severovýchodní guayanské vysočině v pohoří Maigualida na horních tocích řek Asita, Parucito a Cuchivero. Odhad jejich počtu 500 až 700 osob. Kočují v malých skupinách jako pralesní zemědělci, sběrači, lovci a rybáři. Původ jejich jazyka je neznámý, jsou domněnky o příbuznosti s Wóthuha, jazykově jsou ovlivněni okolními etnickými skupinami (Coppens, Walter, 1983).  

Yanomamové: 

Yanomamo, Yanomami, Guaica, Guaharibo, Waika jsou snad nejpočetnější skupinou pralesních indiánů žijících původním způsobem života. Jejich počet se odhaduje na 18 000 osob. Jazyk patří do rodiny Janomano s několika dialekty. Východní dialekt Parima, západní dialekt Padamo, dále pak Kobali, Cobariwa, Ninam, Samantari a Sanema. Živí se jako kočovní lovci, sběrači a pralesní zemědělci na rozsáhlém území venezuelské Amazonie, na horním toku Orinoka, Caury a pohoří Parima. (Cocco, padre Luis, 1972, Chagnon, Napoleon, 1983)  

Makiritariové:

Maquiritare ( "Říční lidé"), sami sobě říkají Yek´wana ( "Lidé kuriar"). (Gazeta Indigenista). Žijí podél řek Ventuari, Caura, Paragua, Erebato v počtu 5 200 osob. Jsou typičtí pralesní zemědělci, lovci a rybáři. Patří do velké jazykové rodiny Karib.  

Panare: 

Sami sobě říkají E'nepa. Přibližně 1200 lovců, rybářů a pralesních zemědělců se dělí na dvě skupiny. Na ty, kteří žijí v pralese a na ty, jež obývají vysočinu v povodí horního toku řeky Cuchivero . Patří do velké jazykové rodiny Karib.  

Piaroa:

Sami dávají přednost pojmenování Wóthuha ( "Lidé míru" ). Jejich jazyk je izolovaný, patří do rodiny Sáliva. Žijí roztroušeně na rozsáhlém a špatně přístupném území od řeky Parguaza, Sipapo, Autana, Cuao až po střední tok Ventuari a údolí Manapiare v celkém počtu asi 12 000 osob. Jsou typičtí usedlí pralesní zemědělci, sběrači, lovci a rybáři (Joanna Overing, Kaplan M.R., 1988).

Přehled indiánských etnik v povodí řeky Xingú, součást Národního parku Xingú:


BUDE DOPLŇENO

 

Přehled indiánských etnik v peruánském povodí řeky Madre de Dios:



BUDE DOPLŇENO





Přehled indiánských etnik v povodí ekvádorské řeky Aguarico:

 

 

BUDE DOPLŇENO

 

Bibliografie:

 

Cocco, padre Luis: Iyéwei-teri. Quince aňos entre los Yanomamos, Caracas 1972

 

Coppens, Walter: Los Hoti, v: Los aborígenes de Venezuela, díl 2., str. 243-301, Fundación La Salle de Ciencias Naturales, Caracas 12983

 

Coppens, Walter, Guarismo Pinto, Virginia: Vocabulario Hoti, v: Antropológica 49, 1978

 

Gazeta Indigenista, 1975

 

Layrisse, Miguel a Wilbert, Johannes: Indian Society of Venezuela. Their blood group types. Caracs 1966

 

Lizot, Jacques: Tales of the Yanomami: Daily Life in the Venezuelan Forest, Cambridge Studies, v: Social Anthropology 55, Cambridge University Press 1991

 

Napoleon, Chagnon: Yanomamo: The Fierce People, New York 1983

 

Overing, Joanna, Kaplan, M.R.: Wotuha, v: Los aborígenes de Venezuela, díl 3., str. 307-412, Caracas 1988

 

Wilbert, Johannes: Folk Literature of the Yanomami Indians, Los Angeles 1990