Mnislav Zelený - Atapana
Lidové noviny, 28. ledna 2010

Venezuela: Za všechno může počasí a kapitalisté

Za veškeré potíže Venezuely obviňuje vláda levicového prezidenta Huga Cháveze někoho jiného. Kritické hlasy ve společnosti přesto sílí. 

Vracím se zase z amazonské pohostinné džungle od svých svobodomyslných indiánů do kruté reality našeho světa. Při zastávce u malé kopírky v Maripe jedním okem sleduji poslední zprávu, že Chávez asistoval při přísaze nových revolučních advokátů. Ano, další krok k absolutní proměně, aby ani myška neproběhla bez revolučního pištění. I my jsme měli revoluční advokáty a soudce. Jakoby se opakovaly naše dějiny po roce 1948 na opačné polokouli. 

Taxikář vezoucí mne do Ciudad Bolívar Cháveze nijak nešetří, což by se před pár lety nestalo. Bylo mu i jedno, kdo jsem a jestli bych ho třeba neudal. „Vypínám elektřinu a zatím si guvernéři mastí kapsy právě za energii,“ nadává. Teď mi to teprve doklaplo, proč se všude – a hlavně veřejné osvětlení – stále svítí, hlavně přes den včetně vánočních barevných světýlek. Světlo nevypínají, aby byla velká faktura u místního ČEZ, z čehož mají procenta. „A pak si za hubičku kupují pozemky a haciendy,“ nekončí řidič s kritikou. Dnešní noviny však ubezpečují, že v Ciudad Bolívar právě začala jednání čtvrté fáze revoluční energetické komise za účasti armády i politiků-chávistů v červených košilích. Noviny svádí vinu na počasí a na kapitalisty! 

Odbory tleskají Večer už sedím v útulném hotýlku mého kamaráda – pro jistotu X. Y. Miluje kubánskou hudbu, a tak z jeho oken řve poselství do ulic Bolívaru Gloria Estefan: „... až se Kuba osvobodí, to bude fiesta...“ Pijeme pivo Polar zatím ještě nezestátněného pivovaru, i když loni Chávez majitelům pohrozil, aby se moc nezastávali státem zabíraných firem, jinak je to taky postihne. 

Noviny El Progreso z 20. ledna oznamují, že vláda zabavila řetězec šesti prodejen Exito kolumbijskofrancouzského kapitálu. Ministr vnitra a spravedlnosti (jak příznačné, že?) prohlásil, že tato forma konfiskace je dočasná, z důvodů boje proti spekulacím a okrádání lidu. Nicméně ministr obchodu upřesňuje, že Exito prodávala za jiné ceny než ty vládní, takže současné zabrání státem je sice dočasné, ale je to nutný krok k legálnímu procesu vyvlastnění. 

Nádhera. A odbory vše schválily. 

Jak by ne. Ty naše by také tleskaly. 

Exito se včlení do Korporace socialistického trhu. A další řetězec Cada přijde na řadu za několik týdnů. 

Kritické hlasy však neustále sílí. Ve stejných novinách Manuel Rosales ujišťuje, že Chávezova vláda je katastrofální. Lid už není více schopen vydržet hromadící se nedostatky a chyby. Momentální energetický chaos, ve kterém Venezuela žije, není výsledkem fenoménu El Niňo, protože jeho efekty zasahují třeba i v Peru, kde energetika plní svoji funkci dobře, není vinou ani žádného impéria, ani bývalé čtvrté republiky, ale pouze neschopné Chávezovy vlády. Svým nezodpovědným zneužíváním bohatých přírodních zdrojů pro politické cíle, k podpoře hnutí, které ve světě zkrachovalo, v celé Jižní Americe drancuje hospodářství země. 

Po deseti letech jeho vláda přivedla k pádu měnu bolívar o 62 procent, při nedávné měnové reformě byl přejmenován na „bolívar fuerte“ (silný bolívar) – ke zvyšování bídy těch nejchudších, k likvidaci střední vrstvy, k rozpadu školství, zdravotnictví a ekonomiky státu. Výsledkem je prudký nárůst kriminality vyrůstající z chudoby. William Dávila, ředitel Mesa de la Unidad v Caracasu, prohlásil, že se letos očekává 25 tisíc vražd, což je nárůst z 63 mrtvých na sto tisíc obyvatel na 88,4! 

Chávezova vláda má však ve všem jasno. Za všechny chyby a nedostatky může jak El Niňo, tak předcházející čtvrtá republika: za nedostatek vody, elektřiny, za nezískání křesla v Radě bezpečnosti OSN, za neúspěšný návrat Manuela Zelayi na post prezidenta Hondurasu, nazvaný „Operace ALBA“, za neúspěch „Operace Emmanuel“, kdy Chávez s argentinským prezidentem Kirchnerem a kolumbijskou guerillou FARC dohodli osvobození syna unesené Clary Rojasové. Tak to dokumentuje novinář J. C. Apitz. 

Proces aktuálního pádu hospodářství i měny začal pádem cen nafty a zmenšeným tokem petrodolarů do vládních aktivit. Předtím Chávezovy chyby a omyly zastínila obrovská popularita a vysoké finanční objemy létající vzduchem. Peněz bylo až přespříliš. 

P. E. Miranda si nebere žádné servítky, vidí Cháveze v kritickém bodě, jako v únoru 1992 (jeho nepovedený vojenský puč) či v dubnu 2002 (jeho 48hodinové odstranění). Chávezova glorifikace jeho nohsledy coby olympského boha sklízela frenetický potlesk i za největší nesmysly, jako zákaz zpívání ve sprchách, což zpětně přispívalo k jeho velkému charismatu. 

Po nedávném zvolení Sebastiana Pinery novým chilským prezidentem Chávez vzkázal celému světu, že není vhodné, aby jím byl podnikatel a bohatý člověk, a rovnou jej varoval, aby nevystupoval proti Venezuele. Tamější volby tedy nedopadly podle revolučních představ Caracasu a Chile odsunuly mimo Chávezův dosah. 

Země upadá do bezvládí Naopak on jako prezident lidu se právě teď ukázal ve svém superluxusním mercedesu, který mu jistě závidí i arabští šejkové: Mercedes 600 Pullman Guard, 12 válců, turbo, 517 koní, těžce obrněný, cena 300 tisíc dolarů. Takoví socialisté nás přijdou draho, míní Miranda. Lacinější, na úrovni zlodějů slepic, byli předcházející prezidenti, používající cadillacy za 30 tisíc dolarů... 

Opoziční vůdce C. A. Hernandez je přesvědčen, že země upadá do bezvládí a demokracie je ohrožena, když justice je zneužívána proti kritikům vlády, když stát okupuje cizí půdu, když obecně se zvyšující obrovská korupce státních úředníků vede zemi ke znásilňování zákonů. 

Přesto například levicoví studenti nadále podporují vládu a zkorumpované guvernéry a starosty. Jsou to studenti bolívarianských univerzit, nedávno uměle a narychlo založených k vybudování revolučního mládí a k podpoře vlády. Většina je členem Jednotné socialistické strany Venezuely a chlubí se, že mají v rukou studentská centra. Jiní však jsou na straně opozice, protestují, demonstrují a jsou perzekvováni. 

L. I. Planes z Lidové strany pokračuje v otevřené kritice: země je v ruinách a Chávez je hlavní odpovědná osoba za vše. Velké státní příjmy a zisky nepoužil pro blaho lidí, naopak je promarnil v politikaření ve světě a maštění kapes korupčníků a příznivců režimu. Venezuela si stále více uvědomuje, že tato vláda už nemá mandát pro zvelebování země, ale že dává zelenou anarchii, korupci, bezvládí a delikvenci, ničící zemi.