Mnislav Zelený - Atapana
www.lidovky.cz, 22. června 2010

V čele Kolumbie stane bojovník s narkomafií

Konec rozdělení, přišel čas sjednocení, byl první vzkaz nového kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose po sečtení hlasů v nedělním druhém kole voleb. Jeho bratr Enrique o něm říká, že je velmi dobrým hráčem karet, zejména pokeru, a má rád výzvy velkých hráčů. A podobně se chová i v politice, kde vyhledává tvrdé výzvy k boji. Jeho děda mu říkával: „Je lepší litovat něčeho, co jsi udělal, než něčeho, co jsi neudělal.“ 

Prezidentský úřad pro něj zas tak vzdálený nebyl. Vždyť je prasynovcem prezidenta republiky Eduarda Santose a synem majitele mocného deníku El Tiempo Enriqua Santose Castilla. Jeho kariéra byla strmá: vojenský kadet, student a absolvent ekonomie na Londýnské univerzitě a Harvardu, devět let reprezentant Kolumbijské Federace pěstitelů kávy. Pak se vrátil, aby se ujal postu zástupce ředitele El Tiempo. V roce 1991 však opustil tuto kariéru, která by jej pohodlně dovedla k řízení nejmocnějšího deníku v zemi, a riskantně se vrhl do politiky. 

Prezident Gaviria jej požádal, aby založil a vedl ministerstvo zahraničního obchodu. Za prezidenta Pastrany se jako ministr financí úspěšně popral s nastupující hospodářskou krizí a v druhém mandátu Uribeho nastoupil jako ministr obrany. Tehdy se stal protagonistou Uribeho centrálního politického programu „demokratické bezpečnosti“. Ve výsledku to znamenalo tvrdé potlačování moci kolumbijské narkomafie a guerill FARC a ELN, které byly zasaženy nejtvrdšími ranami a porážkami za uplynulých padesát let. 

Není žádným tajemstvím, že právě poslední vojenské operace – navíc bez ztrát na životech – výrazně ovlivnily volební kampaň. Santos tak díky svému spojenectví s odstupujícím prezidentem Uribem a jasným vzkazem, že bude pokračovat v jeho politice tvrdé ruky, získal v druhém kole voleb přes devět milionů hlasů (69 procent) a výrazně zvítězil. 

Byla to údajně nejklidnější prezidentská kampaň za posledních sto let a dohlíželo na ni téměř sto šedesát tisíc vojáků v plné zbroji. Nicméně zahynulo deset z nich. Sedm padlo do léčky minového pole ELN a tři byli zabiti v bojích s FARC. Dva vojáci byli navíc uneseni, když doprovázeli jednoho z delegátů volební komise. Úplný klid zbraní v Kolumbii ještě dlouho nebude a nového prezidenta čeká nelítostný boj, aby teror v zemi zastavil anebo alespoň výrazněji omezil.