Mnislav Zelený - Atapana
Koktejl, září 2010

Zástěrky nejen k plotně

Obrázek k náhledu zde

Karibské etnikum Yek'wana, dříve nazývaní Maquiritari, navštívil před více než jedním stoletím i Enrique Stanko Vráz, český cestovatel a fotograf, při své cestě Jižní Amerikou. Za korálky, kus látky a dva stříbrné dolary získal dvě dívčí zástěrky guayuco, které dnes můžeme obdivovat v Náprstkově muzeu. 

Ženy a dívky dodnes guayuca vyrábějí, i když je už nenosí. Skleněné korálky navlékají na bavlněné nitě a splétají pomocí zahnutého přenosného rámu v tvaru jakéhosi luku. 

Před časem jsem okopíroval fotografii zástěrek z Vrázovy knihy a přivezl ji stařešinovi Germánovi do osady Boca de Nicharé. Velmi rychle pochopil, že taková guayuca vyráběli jeho dávní předkové. Uběhlo několik let a dávno jsem na tuto událost zapomněl. Nikdo nebyl asi schopen z rozmazané fotky vydedukovat vzory, které zapadly do prachu dávnověku. Jenže Germán nezapomněl. Vyprávěl mi, jak to zkoušel u několika žen, ale žádná nebyla schopná takové guayuco uplést. Původní jednoduché tradiční vzory zcela zmizely, nemluvě o používání pouze bílých a modrých korálku. I třásně jsou používány z kupovaného materiálu a ozdoby semínky zcela zmizely.

Při poslední návštěvě přišla pobýt i mladá indiánka Petra s klučinou na rukou. Germán odněkud vytáhl zmuchlaný list s okopírovanou stránkou a Petru to zaujalo. Beze slova si ji vzala domu. Když jsem se po čtrnácti dnech vrátil do osady, čekala na mne Petra s lukem s nataženou osnovou z bavlněných nitek a několika řadami navlečených modrých a bílých korálků. Vyrazilo mi to dech! Díval jsem se na kus upletené zástěrky s otevřenou pusou a nevěřil svým očím. Jak je to možné, že mladá indiánka pochopila ze staré fotografie detaily starobylých vzorů? Zajistila si i původní bavlněný materiál a sukýnku ozdobila stejnými tropickými semeny jako na fotografii. 

Za dalších čtrnáctí dní Petra dílo dokončila. Antropologicko kulturní pokus vyšel a já získal vlastně originál z konce předminulého století. 

ENRIQUE STANKO VRÁZ
- Původ E. S. Vráze, českého fotografa a cestovatele, je tajemstvím. Sám tvrdil, že se narodil 18. 2.1860 v Bulharsku, avšak jeho jméno je pseudonymem, za nímž by se mohl ukrývat zmizelý básník K. Ilichman či nemanželský syn hraběte Thum Taxise. 
- Vrázova první cesta vedla roku 1880 do Afriky. Přestrojen za Araba se snažil překročit hranice z Maroka do města Timbuktu. V roce 1885 projíždí Libérii, Sierru Leone a Ghanu,kde je zajat kmenem Ašantů. Po útěku se vrací do Prahy a Národnímu muzeu zdarma věnuje sbírku přírodnin. 
- Z cesty po Siamu roku 1897 přiváží ryby bojovnice pestré, ty se tak staly prvními tropickými akvarijními rybičkami.