Mnislav Zelený - Atapana
www.ihned.cz, 12. dubna 2011

Peru mezi AIDSEM a rakovinou

„Popírám uvěřit, že mí krajané jsou tak pošetilí, aby se rozhodovali mezi AIDS a rakovinou, což znamená Ollanta Humala a Keiko Fujimori,“ prohlásil peruánský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za rok 2010 María Vargas Llosa už v květnu 2009 v případě kandidatury levičáckého nacionalisty a dcery expresidenta Alberta Fujimoriho. 

Poslední odhady preferencí těsně před volbami však spisovatele zhrozily: Jakási čtyřnásobná plichta čtyř kandidátů má k vrcholu stoupající tendence Ollanty Humaly ze strany Gana Peru (28%), mírný pád Alexandra Toleda z Alianza Peru Posible (15%), stálou pozici Keiko Fujimoriové z Fuerza 2011 (22%) a mírný vzestup Pedra Pabla Kuczynského z Alianza por el Gran Cambio (20%). Fujimoriová je limitovaná svým příjmením po otci, Toledo ztratil nařčením z užívání drog a přízní pro legalizaci potratů. Exvoják Humala chce totální transformaci Peru v prospěch všech, na což slyší většina prostých občanů. Technokrat Kuczynski, bývalý ministr ekonomie Toledovy vlády a bankéř Mezinárodního měnového fondu se plácá mezi tím. Je syn německého imigranta s polskými kořeny a navíc má americké občanství, čehož se ovšem před měsícem vzdal. Všichni měli šance se dostat do druhého kola. 

A to ještě nemluvě o pátém kandidátovi Luis Castanědovy ze seskupení Solidaridad Nacional, která je blízká vládní straně APRA. Současný a docela úspěšný prezident Alan García není, bohužel, schopen někoho doporučit, ani ze své strany APRA, jako to provedl brazilský exprezident Lula da Silva. Nejtradičnější a pravicová peruánská strana APRA je jaksi mimo hru v davu nově vznikajících seskupení a stran, jejichž rychle a účelově vygenerované názvy jsou zcela netransparentní a nic neříkající, mající docela blízko k našim novým VV či TOP 09. Generální sekretář APRY Jorge de Castillo nicméně zezadu hraje s případnými hlasy pro jeho stranu, které si chce přivlastnit Toledo i Kuczynski. Jak on, tak i Castaněda se nahlas diví, že Toledo i Kuczynski celou dobu tvrdě napadali APRU a nyní hledají její podporu. „Převlékli se za ovce, které se chtějí pást na hlasech APRY,“ prohlásil Castaněda, ex-starosta Limy. „S fujimorismem máme nesrovnalosti, o Humalovi ani nemluvě.“ O Toledovi říkáme: „ Nemůže míchat vodu s olejem. Kdo chce získat naši podporu musí nás přesvědčit, že nepůjde proti nám.“ Toledovi nevěří, i když ten se bije v prsa, jak společně s apristy hájil v minulých letech demokracii. Kuczynski Toledovu kampaň považuje rovnou za velký podvod. A tak z těch dvou zůstane podpora spíše Kuczynskému. APRA počítala, že se dostane s Humalou do 2. kola, kde by s její podporou a dalším všeobecným odporem k revolučním tendencím Humaly, vyhrál. 

Co všechny spojuje? Kontinuismus. Kromě Humaly, všichni chtějí víceméně pokračovat v tendencích předcházející vlády vůdce APRY Alana Garcíi. Ten se po svém prvním zcela nezdařeném mandátu z let 1985-1990, kdy nakumuloval celkovou hyperinflaci na 2.200.200 % (!), docela pochlapil. Peru totiž v posledních letech nastoupilo cestu až 7 % ekonomického růstu ( v roce 2011 dokonce 10%, nejvíc po Číně!) a Garcíovy se podařilo podepsat i Trh volného obchodu s USA, takže jsou to roky doslova vývozní bonanzy. Země je však prorostlá korupcí a Humala asi právem útočí na vládu, že si bere svůj „ždibec“ ze zisků nadnárodních firem a nepředává jej lidu, který trpí. García navíc upevňuje pravicovou osu v Latinské Americe. 28. dubna v Limě podepíše spolu s kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem, chilských mandatářem Sebastianem Piňerou a mexickým protějškem Felipem Calderónem nový ekonomicko-politický blok integrace a volného trhu „Pacifickou dohodu“. 

Humalův program je revolučně nazván Velká transformace. Je to tvrdá levicová politika, ne nepodobná Chávezově bolivariánské revoluci. Humala však na úzké napojení, možná i finanční a veřejnou Chávezovu podporu v posledních volbách dojel, a to v druhém kole právě proti Garcíovi o 4%. A tak si letos dává dobrý pozor. Své revoluční projevy oproti roku 2006 zmírnil. A když jej Chávez pár dní před volbami nazval „dobrým vojákem“, odmítl jeho vměšování. Přesto limeňská burza další den padla o pět bodů, nejvíc za poslední rok. Nelze také zapomínat na to, že plukovník Humala v roce 2000 vedl vojenskou rebelii proti Fujimorovi. 

Místo ideologického napojení na Cháveze se však provalilo na veřejnost propojení na brazilské poradce z dělnické strany Partido de los Trabalhadores, jak to prohlásil šéf Humalovy kampaně Salomón Lerner Ghitis. Valdemir Garreta a Luis Favre poradili Humalovi zmírnit svou revoluční rétoriku, podobně, jak to úspěšně učinili v případě volební kampaně Luly da Silvy. 

Humala chce zestátnit strategické firmy a aktivity v zemi. Je to podle něj demokratická alternativa neoliberalismu, který podporuje sociální rozdíly a pustoší přírodní zdroje. Také chce zrušit Volný trh s USA či jej výrazně omezit. O svobodě tisku tvrdí, že masmédia jsou v jedněch rukou mediální oligarchie, která nepřipouští svobodu názorů všech obyvatel bez rozdílu. Je prý nutné vydat takový zákon, který zajistí spravedlivé a pluralitní vlastnictví médií a rychle dodává, aby se někdo nezalekl, ve službách demokracie. Nicméně většina v tom vidí státní kontrolu. K tomu všemu je prý třeba schválit novou ústavu, protože ta z dob Fujimoriho z roku 1993 je nelegitimní a nelegální. Stát by pak měl zrevidovat všechny kontrakty zvlášť těžby ropy, správy letišť a komunikací a založit státní firmy. Hlasy však začal raketově získávat, když před třemi týdny začal slibovat: zdarma státní školy i školní snídaně a obědy, penzi pro všechny od 65 let a zvýšení minimální mzdy o 20%. 

Keiko Fujimori Higuchi je považována za jakéhosi delfína a nelze nevidět, že v roce 2006 získala při volbách do Kongresu nejvyšší počet hlasů v celé peruánské historii. Osvobodit svého otce z vězení je jednou z jejích vlajkových hesel. Svou kampaň uzavřela v limské čtvrti San Juan de Luriganchu. Sice neútočila na své protikandidáty, ale případný úspěch Humaly označila za návrat o třicet let zpět a příchod castrochavismu. Toledovy výkřiky v kampani o ochraně demokracie nazvala jeho nervozitou a plácnutím do vody. O své vládě uvedla, že zavede pořádek, ale nebude autoritářská, protože každému Peruánci s jejím jménem vytane na mysli její otec. Dodala: „Nikdy nerozpustím Kongres jako můj otec 5. dubna 1992.“ Tehdy zahájil Vládu nouze a národní rekonstrukce, což v době zděděné hyperinflace po Garcíovi, násilí a terorismu Světlé stezky bylo nutné a převážná většina Peruánců jeho autopuč přijala s porozuměním. Fujimori pak postavil Peru opět na nohy. 

Pedro Pablo Kuczynki, pro svůj původ nazývaný El gringo na posledním mítinku na Náměstí San Martín v centru Limy křičel: “Moje kandidatura vyhraje!“ Sešli se zde většinou mladí lidé. Možná je přilákal koncert několika hudebních skupin, které zahájil sám kandidát hrou na flétnu. „Moje priorita bude vyšší bezpečnost občanů a kvalitnější školství! Mám velký sen: Aby za pět let v roce 2016 a pak v roce 2021 (asi předpokládá znovuzvolení) v Peru odstartovala pravda, čest a výkonnost a ne lež, podvod a přehánění. Trochu to připomíná kampaň jednoho našeho prezidenta, že? 

Ekonom a exprezident Toledo z let 2001-2006 skončil svůj mandát s velkým úpadkem veřejného mínění. Nicméně je kandidátem spisovatele Vargase Llosy. Zřejmě těžko vybírat. Nositel Nobelovy ceny deklaroval v španělském vysílání CNN, že v neděli 10. 4. bude volit Toleda. K nadějím Ollanta Humaly a Keiko Fujimori pravil: „Byla by to skutečná katastrofa pro Peru. Doufám, že se tak nestane, ale raději to zaklepám na dřevo,“ a dodal. „Nejsme sice vůbec pověrčivý, ale mám strach. V Peru, v zemi, kde se může stát cokoliv, je skoro lepší dát na pověrčivost a kouzla čaroděje.“ 

Alexander Toledo na svém posledních mítinku před volbami na Avenidě de la Peruanidad v čtvrti Jesús María, poděkoval za podporu od Vargase Llosy a Javiera Péreze de Cuellara (bývalý předseda OSN). Tehdy volal z podia, kde s ním stála i jeho žena Eliane Karpová k jakési odpovědnosti: „Peru je ve vašich rukou. Volte změnu, ale se zkušeností,“ čímž chtěl asi poukázat na svůj první mandát, který však nedopadl příliš dobře, ale ani příliš špatně. Pokračoval v invektivách proti svým soupeřům: „Chceš mít zkorumpovanou vládu? (=Fujimoriová). Chceš mít presidenta cizince?(=Kuczynski). Chceš, aby ti zavřeli ústa a tvé názory? (=Humala). Chceš ztratit demokracii?“ (=všichni protikandidáti). Je třeba pokračovat v cestě minulých vlád ekonomického růstu a pouze zajistit lepší distribuci zisků, ale nelze se vrátit do let před třiceti roky. Nelze modifikovat Konstituci a následovat kroky vlád ve Venezuele, Nikaraguy a Bolívie.“ Zcela konkrétně na jiném místě dodal, že Peru nemůže mít prezidenta jako je Chávez, protože by se Peruánci navrátili ke korupci, kriminalitě a k znásilňování lidských práv. 

Peru je na rozcestí, jako již mnohokrát ve svých dějinách. První nedělní kolo bylo velmi těsné, ale jak se zdá 20 miliónů peruánských voličů si nevzalo příliš k srdci Llosovy starosti. Ostatně Llosa jako politik zklamal. Propadl v prezidentských volbách proti Fujimorovi v roce 1990. Politický tenký led je asi jiné kafe než psát romány. Humalovo první místo bylo bezpochybné (předběžně 26.55%), zato o druhé pořadí byla svedena bitva mezi Fujimorovou (předběžně 21,08%) a Kuczynskim (předběžně 24,48%). Zpočátku dlouho vedla Keiko, ale pak začala ztrácet svůj širokolící úsměv. APRA se jistě celou noc třásla, koho podpoří v 2. kole. V případě jejího druhého místa by byla nucena podpořit i ji proti své vůli, společně s ostatními kontinualisty. Jedině tak by společně odvrátili skrytou revoluci a zastavení ekonomického boomu. Jenže se zde náhle v politických kruzích objevila i hrozící tajná varianta: seskupení Humaly s Toledem. Pak by vládl neomezeně. V Kongresu Humala získal 24,7%, Keiko 23%, Toledo 14,9%, Kuczynski 14,8%, Castaňeda 10,30 a APRA 6,3%. 

Při dalším sčítání hlasů se však v pondělí opět rozzářil úsměv 35 leté Keiko. Vše se zvrátilo: má 23,4% a její soupeř 18,65%! Osobně pochybuji, že v druhém kole 5. června vyhraje revoluce. Takže Keiko for 94th President? Jinak Pán Bůh s nimi, či spíš Wiracocha nebo bůh Slunce Inti, a zlý pryč.