Jak vidím FARC

Mnislav Zelený - Atapana: Pět let působil jako český velvyslanec v Kolumbii. O levicové guerille si proto nedělá žádné iluze.

V Kolumbii operuje několik guerill, hlavně FARC a ELN (Ejército de Liberación Nacional, „Národní osvoboze­necká armáda“, poznámka redakce), další se rozpadly. Z jejich politických proklamací o boji za práva lidu zabalených do rétoriky komunismu z padesátých let 20. století už nic reálného nezůstalo. Z politického boje se stal jen kšeft. Neznám v Kolumbii nikoho, kdo by jim fandil, kdo by chtěl jejich kolumbijský socialis­mus, mimo té skupinky zaplacených zaprodanců a fa­natiků, kteří budou v lednu zakládat bolivariánskou revoluční stranu v Kolumbii, zneužívaje demokratický systém země. Krvavý teror guerillu postavil do role banditů rabujících města, domy, banky, unášející bezbranné lidi, mučící a zabíjející rukojmí, vydírající ty movitější, což je prakticky i každý cizinec či slušně postavený zaměstnanec nebo profesor. A zahájit s nimi dialog, jaksi přeje pan Kopp? Asi zapomněl, že prezident A. Pastrana spadl do obdobné pasti dialogu, doufaje, že přinese Kolumbii mír. Byl jsem osobním svědkem tohoto zahájení „dialogu“ 7. ledna 1999 v San Vicente de Caguán. Veřejné setkání Pastrany s vůdcem FARCu Manuelem Marulandou zvaným Tirofijo („Přesná střela“ jak signifikantní, že?) proběhlo za mohutné přítomnosti po zuby ozbrojených „guerilleros“. Před zraky neozbrojených velvyslanců a také příznivců guerilly z celého světa měl začít dialog. V řa­dách příznivců těchto banditů jsem vedle nikaragujského prezidenta-diktátora Daniela Ortegy (což bylo přirozené) bohužel spatřil i G. Garcíu Márqueze. Jenže Tirofijo nepřišel a nechal prezidenta Pastranu a s ním i nás všechny potupně čekat, aby jasně světu ukázal, kdo bude dialog, rychle změněný v monolog, řídit. FARC si k „dialogu“ vynutil ochranné pásmo 32 000 km2, které zneužil k obrovskému vyzbrojování včetně raket či spojenectví s IRA. Přeměnil se na narkoguerillu, stal se největším drogovým kartelem světa. Drancoval celou Kolumbii nájezdy ze „svého“ území, kam kolumbijská armáda ani policie nesměla vkročit. Trochu fantasmagorické, že? To byl dialog!?

Uribe i řada jiných pochopila, že se zločineckou a prolhanou guerillou zneužívající sociální hesla, kterými získává sympatie hlavně v Evropě (zejména v Německu, Norsku a Francii), nelze jednat jinak než silou. Teroru a zlu prostě nelze ustupovat. To jsme zažili v době Mnichovské dohody, kdy také mnozí raději jednali smírně a hlavně ustupovali. To dnes mohou jen političtí naivkové anebo političtí příznivci guerilly, kteří jsou hlavně v sousední Venezuele a Ekvádoru a mají globální cíle. O tom vypověděl získaný počítač Raúla Reyese, dvojky zločineckého FARCu, zneškodněné kolumbijskou armádou na ekvádorském území. Cíl prezidenta Uribeho je daný jeho přísahou: Bránit a chrá­nit životy Kolumbijců za každou cenu a kdekoliv. Samotná Amnesty International (AI) není ve svých hodnoceních vždy nestranná.Tvr­dý postoj a boj armády často kriti­zuje, zatímco zločiny proti lidskosti páchané guerillou někdy přehlíží. A nevidí, že to je ta apriorní příčina, proč armáda vůbec reaguje. Guerilla teror vytváří. Po celou dobu mé pětileté mise v Bogotě jsme měli s kolegy velvyslanci s AI ob­dobné debaty a neshody.

Kolumbie bojuje, v posledních letech úspěšně, o zlepšení bez­pečnosti své země a svých obyvatel za pomoci USA. Nedivím se, že nabídla svým jediným spojen­cům proti narkomafii a narkoguerille používání sedmi vojenských letišť pro monitorování pohybů těchto vnitřních nepřátel. To ovšem neznamená, že by zde USA měly „vlastní vojenské základny“, jak situaci interpretují mnozí včetně pana Koppa.Také to neznamená, že kolumbijská armáda sama je neschopná. Nedávné doslova spektakulární vysvo­bození zajatců možná víc konzultovala s Izraelci než s Američany. Každopádně přeji řadovým Kolumbijcům, kteří bojují proti guerille a jejím zahra­ničním spojencům výhradně formou poklidných mnohamilionových demonstrací po celé zemi, lepší a klidnější budoucnost.

 

Mnislav Zelený - Atapana (* 3. 8. 1943) Etnolog, cestovatel, 1996-2001 velvysla­nec ČR v Kolumbii a Ekvádoru. Vede nadaci Velká Amazonie (www.gran-amazonia.cz). Roku 1989 ho adoptovalo pralesní etnikum Yawalapiti. Získal jméno Atapana, „Zelený palmový list“.