Sport v klidu a hra pohody v zele­ni přírody, to je golf. Procházka po zastřihnutém koberci či nizoun­kém a hebkém sametu »grínu« ko­lem jamky je jakýsi kompromis me­zi sportem a turistikou, mezi aktiv­ním odpočinkem na čerstvém vzdu­chu a napjatým soustředěním při odpalování míčků, mezi jejich hle­dáním v houští okolních lesů a společenským klábosením.

Golf je svým způsobem výjimeč­ný sport v mnoha ohledech, i když je čtvrtým sportem na světě v počtu registrovaných hráčů. Čas nehraje příliš roli, golf vás nepopohání, a proto uklidňuje, nehrajete-li ovšem o vítězství v mezinárodním turnaji OPEN či na mistrovství světa.

Sledoval jsem hru na novém hři­šti nedaleko Karlových Var. Již léta jsem projížděl kolem reklamy hlása­jící nezasvěcencům podivná čísla. Je tu prý nějakých 18 jamek a 72 par.

Co to vlastně znamená? Je to hřiště s 18 jamkami, vlastně s 18 hři­šti vzájemně od sebe oddělenými, s pečlivě udržovaným trávníkem a především s tak zvaným grínem s jamkou, ve které je zabodnuta červená vlaječka. To je cíl, na který vidíte až ze vzdáleného odpaliště každého hřiště. Vzdálenosti jsou různé, od 170 do 500 metrů.

Každé hřiště má několik odpališt. Nejvzdálenější je mistrovské odpali­ště pro muže označené bíle, žlutě označené je pro ostatní muže, mo­dře označené je mistrovské odpali­ště pro ženy a červeně pro ostatní ženy. Ještě bližší start odpalování míčků z vyvýšených teras mají juni­oři a dorostenci.

Obvykle se hraje po třech. Trojice vyjíždějí se svými pojízdnými zava­zadly — se sadou tyčí, jejichž počet je omezen na čtrnáct, ale nejčastěji hrají se dvěma až třemi, po určitých časových intervalech.

Každý hráč má i svoje míčky urči­té výroby, určitých čísel a barev.

Při hře panuje přísná etiketa, ze­jména při odpalování soupeře jsou ostatní zticha, aby nerušili jeho sou­středění. I při pochůzkách po hřišti se hovoří šeptem, neruší se klidná atmosféra okolní přírody. Je to je­den z mála sportů, kdy se hráči po­dřizují obecným zákonům přírody bez hlasitého fandění diváků či vý­křiků nadšení a úžasu nad skvělým letem některých míčků, který v rychlosti sledují jen oči odborníků. Je to i jeden z mála sportů, při kte­rém výkon sportovců nesleduje roz­hodčí. Každý poctivě zapisuje tomu druhému počty střel. Když hráč stří­lí v zapadlém koutě lesa, soupeři nekontrolují jeho hru a pouze čeka­jí, kolik ran nahlásí.

72 par je ohodnocení hřiště. Je to nejmenší možný počet ran, jimiž lze poslat míček do všech 18 jamek z osmnácti odpališť.

Hřiště s osmnácti jamkami je me­zinárodně uznávané golfové hřiště. Golf je nejen sport velkých mistrů, ale i sport odpočinku všech genera­cí včetně té nejstarší.

Z jakési setrvačnosti se golf stále ještě počítá mezi sporty finančně nákladné, měšťácké a přežité. Při­tom průměrná výstroj nepřesáhne lyžařskou sjezdařskou výstroj. Brzdou rozvoje golfu u nás je nedo­statek hřišť, jejichž zakládání je sku­tečně finančně náročné. Vyžaduje to vyhledání vhodných terénů, na­vezení zeminy pro vyvýšená odpali­ště, výsev a zakládání anglického trávníku a jeho udržování až do do­by vhodné pro provoz. Jedna z možností se naskýtá v severozá­padních Čechách, kde vlivem těžby hnědého uhlí dochází k proměnám přírodního prostředí. Stálo by za úvahu, zda by se nedala hřiště za­kládat na hlušinách.