Mnislav Zelený Atapana

etnolog, spisovatel a novinář, zakladatel společnosti Velká Amazonie (1943)

Jsme skoro stejně staří. Jasně, LaZ je o něco mladší, tedy v nejlepších letech. Avšak podle struktury osazenstva je to doslova mladík, či mladice. Je až s podivem, jak se tenhle časopis v posledních třiceti letech postupně stále víc a víc „feminizoval“. A nebylo to rozhodně na úkor kvality. Ba právě naopak. Hyperaktivita a profesionalita týmu Lenky Klicperové je zárukou kvality pro další léta. Bylo mi vždy ctí v LaZ publikovat.

LaZ vždy bylo a je takové okno do světa. Už můj otec jej odebíral, zeměpis byl jeho i mojí láskou. LaZ prezentuje svět českých cestovatelů. A je z čeho vybírat! Ten svět se nám totiž rozšířil, zmohutněl a přiblížil. Přesto byly okamžiky, kdy jeho existence visela na vlásku. Pamatuji si to velmi dobře. Seděli jsme v redakci v budově Academie, kam nás pozvala Miluše Žáková. To bylo někdy po sametové revoluci, když jsem se vracel z Brazílie. Uvažovali jsme, že LaZ raději koupíme, než aby měl navždy zmizet. S Tyčkou, tedy Zdeňkem Thomou, jsme už počítali, kolik musíme dát dohromady peněz. Nakonec se věc „vyvrbila" bez nás a díkybohu dobře. Vlastně - velmi dobře, výborně!

Celých těch čtyřicet let si kladu otázku, zda je vůbec správné, že se za indiány vydávám. Vždyť já do jejich nádherného, čistého světa bez přetvářek, lži, podrazů, honby za majetkem či slávou vnáším naši agresivní a bezohlednou civilizaci, ať chci nebo ne. Prostě to máme všichni v sobě, i když se můžeme sebevíc snažit chovat se a žít těch pár dní či měsíců jako oni, i když mne adoptovali a přijali za syna do jedné rodiny Jawalapitiů v centrální brazilské Amazonii, i když jsem s nimi zápasil huka-huka či tančil posvátný pohřební rituál kuarup. Jednoduše nejsem indián jako oni, myslím jinak. Vždy si vzpomenu na slova brazilského generála Cándida Mariana da Silvy Rondóna, nositele Nobelovy ceny za mír, který již v roce 1910 založil státní organizaci Služba na ochranu indiánů: „Už jen to, že jsme (rozuměj běloši) tady (rozuměj v Americe), je pro indiány frustrující...“

I když chceme pomáhat, vše děláme podle svého vzoru, podle bělošských norem a filozofie. Ne nadarmo se v roce 2008 kanadský premiér Stephen Harper omluvil indiánům a Inuitům za převýchovu jejich dětí, která probíhala od 70. let 19. století až do 70. let 20. století. 150 000 indiánských dětí bylo nuceno chodit do internátních škol a byly tak odtrženy od svých tradic a zvyků. Původní obyvatelé Ameriky tak ztratili svoji kulturní identitu, intuici a myšleni přírodnich národů.

Podle mého názoru je pro tyto národy nejlepší nechat je na pokoji a nenavštěvovat je. Z každé návštěvy má totiž pozitivní příjem jen běloch: má zážitky i adrenalin, píše publikace, vystavuje fotografie z cest, získává akademické tituly, vědeckou kariéru. A co získá indián? Nic, jen frustraci a přijímání našich zvyků a hodnot, které nejsou jeho vlastní. Lákají je však svou silou pozlátek, která se promění v osidla, jež ho vtahuji do našeho systému - obchodního i politického. Začíná to změnou oděvu, odložením svých zvyků a obřadů a končí to existencí na okraji naší společnosti.

Právě proto se velmi moudrý náčelník Aritana Jawalapitiů domluvil s brazilskou vládou na úplném uzavření oblasti na horních tocích Rio Xingú, v místech národního parku Xingú, kde na ploše asi 32 000 km2 žije čtrnáct etnik s počtem 2500 členů. Nesmí sem nikdo - ani vědci, ani novináři. Indiáni si tam žijí dobře a nás nepotřebují. Turisté mohou navštěvovat oblasti na okrajích Amazonie, kde se na indiánské kultuře již podepsala naše civilizace. Tam lze vidět výsledky našeho vlivu: indiána s mobilem, s televizí, s kovovým člunem, s politickými hesly na balvanech řek či na zdech chýší. Tam je již třeba naší pomoci, naší charity, našich výzkumů s cílem zachránit, co se ještě dá.

 

MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA

ETNOLOG A BÝVALÝ VELVYSLANEC V KOLUMBII. SVŮJ ZÁJEM CELOŽIVOTNĚ ZAMĚŘUJE NA INDIÁNSKÁ ETNIKA V AMAZONII. KMENEM JAWALAPITIŮ BYL ADOPTOVÁN A PŘIJAL JMÉNO ATAPANA. SPISOVATEL (MALÁ ENCYKLOPEDIE ŠAMANISMU, DUCH S ROZKVETLÝM PENISEM) A ZAKLADATEL OBECNÉ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI VELKÁ AMAZONIE, KTERÁ SE ZAMĚŘUJE NA PODPORU TRADIČNÍHO ŽIVOTA INDIÁNSKÝCH KOMUNIT.