Čím exotičtější poloha města, tím větší a exotičtější potíže. Rio de Janeiro poklá­dané za jedno nej z nej ... je v neustálé ohroženosti. Každoroční pravidelná dešťová období cedí spousty vody. Sesuvy půdních vrstev na skalnatém podloží kolem či vlast­ně nad Riem přináší náhlou smrt. Hustě obydlené ,,favely“, slepené z odpadového materiálu, se z čista jasna ocitají v propadlinách skal nebo jsou zasypány. Druhý den třeba deník O Globo uvádí rozsáhlou reportáž, statistiku mrtvých, fotografie záchranných čet... a čísla obětí letí kolem světa.

Další, doslova Damoklův meč, visí nad městem. Známé skalnaté panorama skrývá smrt - velké, těžké balvany. Stalo se mnoho­krát, že se pod svou vahou a přívaly deště uvolnily... a desítky tun padaly přímo do rušného centra Copacabany, Botafoga. Ničily domy, ulice, zabíjely. Co dělat? Brazilská vláda rozhodla o stavbě betono­vých pylonů, které by podpíraly nebezpečné převisy skal či erosí podemleté stěny. Vypadá to jakoby starořecký Atlas držel zeměkouli na ramenou. Stavba však nebyla tak lehká jako psaní legend. Přísun mate­riálu, sondáže, základy i celá betonáž se musely provádět z vrtulníků. Není známo jak dlouho se stavěl jeden sloup a kolik stál, ale Rio de Janeiro má o obavu méně. A to je jistě důležitější.