Manaus, hlavní město státu Amazonas, dělí od Rio de Janeira osm hodin čistého letu anebo více než čtrnáctidenní výlet lodí po Atlantiku a proti proudu Amazonky. Po silnici se dosud do Manaus nedostanete.

Po mezipřistání v Campo Grande v Mato Grosso a nekonečném letu nad nicotou zeleného mata - džungle přišel náhle fantastický soutok. Říká se mu „snoubení vod". Není snad přiléhavějšího názvu. Temně modré vody Rio Negra se vlévají do světlehnědé Rio das Amazonas neboli Solimões. Dva barevné živly se stře­távají a po několik kilometrů bo­jují o prvenství. Barevná hranice, klikatící se středem vodního ko­ryta, vytváří se zelenými břehy jedinečnou kombinaci.

Naše čtyřmotorové letadlo při­stává. Košile mi po prvních kro­cích potemněla potem a po chvíli promokla deštěm. Ano, skleníkové vedro a tropické přívaly deště nejsou jen povinnou rekvizitou cestopisů z tropů, ale i holou sku­tečností.

Náhoda, smůla a nakonec štěstí mi zajistily neplánovaný pobyt. Loď do Peru mi vinou opilého celního úředníka odjela, policie klasifikovala moji přítomnost jako ilegální, ale pak již přicházely jen omluvy. Noviny, dávající celou historku na vědomí manauskému lidu, mi přinesly nejen ústní satisfakci, ale i hmotnou. Lodní do­prava do peruánského přístavu Iquitos jezdí jen jednou měsíčně, proto nabídnutá volná letenka od ředitele cestovní kanceláře byla jediné východisko.

Týdenního zdržení jsem využil k návštěvě interioru. Jak se jede do džungle, ptám se v přísta­višti. Na vlastní výpravu nemů­žete, kýčovité projížďky motoro­vými čluny do „pravé džungle" pro americké turisty jsou příšerně drahé, ale jeďte do Manacapuru, poradili mi.

Ve dvě odpoledne odjíždím na lodi Francisco Carlos II přes Rio Negro. Na druhé straně prý za­číná devadesát kilometrů cesty, což prakticky reprezentuje silnič­ní síť státu Amazonas. Nechce se mi věřit, že naproti někdo žije. Vidím jen zelenou stěnu džungle bez břehu, rostoucí přímo z tem­ných vod řeky. Po hodině a půl plavby zajíždíme zákruty v matu do laguny. Objevuje se pár dom­ků kolonie Cacau-Pirea, a ko­nečně i břeh! Přestupujeme na autobusek, dosud si chladící pneumatiky ve vodě. Vypadá jako dětská hračka. Je celý dřevěný, barevně pruhovaný. „Via com Deus" praví nápis na zádi. Jak jsem poznal, v období deštů je zvlášť oprávněný.

Zastavujeme u převozu. V cestě je opět voda. Z malé chatrče vy­bíhá šikmooký klouček s náručí sladce vypadajících bílých placek. Každý se jimi cpe a labužnicky tahá za lalůček ucha. Lákají mne, vždyť to je tapioca, velká pochoutka. Muito bom! Samo­zřejmě, že ochutnávám, ale již první sousto mne připravuje o všechny iluze. Lepí se na patro, mezi zuby něco skřípe jak písek a chuť nemá žádnou. Jak by mohlo mít, jsou to gumové vý­měsky z rostliny „gomma do mandioca"!

Vjíždíme do bahna. Před námi je připraven mohutný tahač — caterpillar. Volant se točí do všech stupňů, kola lítají ve vý­molech, pasažéři k nízkému stro­pu. S obtížemi sleduji okolí. Místo pusté hradby pralesa začínají vy­pálené pruhy a mýtinky, plantáží koření, chatrčí z listí a prutů při­bývá. Manacapuru se asi blíží. Jsem tedy v interioru. Vystupuji přímo u břehu Amazonky - Mořské řeky. Slunce žhne, vodní hladina s malými vlnkami svě­télkuje, dole v přístavu člu­nů se s křikem a smíchem koupá a cáchá kupa nahatých černovlasých dětí. Děti se motají všude, psi tiše leží v poledním stínu, prodavači pospávají v dře­věných krámcích. Ulice jsou prázdné. Náměstíčko vede do mírného kopce s kostelem na vršku.

Vracím se ke břehu. Dojem je ohromující. Je to vůbec řeka? Nekonečná plocha s malými teč­kami lodí a člunů nebo plovou­cích ostrovů zelených trávníků, které se někde zřítily s bahnitým břehem do pomalého, ale vytrva­lého proudu. Někde vzadu, na obzoru, vidím úzký pruh džungle. Kolik to může být kilometrů? Dva­cet, třicet nebo čtyřicet?

A náhle si uvědomuji, že stojím v samém středu ohromného úze­mí, dosud úspěšně odolávajícího všem snahám o osídlení a vy­užití, všem snahám civilizace a kolonizace. Dvacáté století s atomovým jádrem a lety na Měsíc stojí na břehu Amazonky stejně tak bezradně jako já, kdybych se ji chystal přeplavat.