Asi na deseti místech na okraji města Salvadoru žije náboženský rituální tanec candomblé.

Není určen pro turisty a cizinec ho může uvidět málokdy. Tanec pochází ze západoafrického nábo­ženství „veendeé", které bylo v období otroctví pře­neseno do Brazílie. Částečně se smísilo s křesťan­stvím, ale taneční rituál si zachoval původní podobu dodnes.

Candomblé de Margarida začalo navečer v domě Neve Branca, ulice Campinas ve čtvrti Brotas. Dům má zvláštní architekturu i výzdobu interiéru. Stěny domu jsou čistě bílé, jen na sloupech a v rozích ho zdobí dva zelené zkřížené palmové listy. Také ve vý­klenku jakéhosi oltáře, zcela zlatého, jsou palmové listy. Místnost byla vyzdobena bílými a červenými papí­rovými květy, připevněnými na natažených drátech.

Ženy v bohatých krojích s náušnicemi, korálovými náhrdelníky a náramky sedí proti sobě, tleskají a zpívají. Candomblé začíná. Hudbu obstarávají tři různé bubny a jedno železné klepátko. Stejný těžký rytmus se hraje celou dobu obřadu. Ženy vstávají a tvoří kruh nebo řady za sebou. Tance se střídají po krátkých přestávkách. Vedoucí - Margarida - začíná předzpěvovat. Jsou to většinou písně refrénové, pů­vodně se zpívaly při práci. Také při tanci se napo­dobuji pracovní úkony v džungli, na poli a v do­mácnosti, i když jsou z nich už jen stěží rozeznatelné symboly. Jedna z žen obchází s kadidlem. Každá ta­nečnice je na sobě rozptýlí a pokřižuje se. Mezitím tři hlavní tanečnice seberou z cihlové podlahy vyvý­šeného pódia vázu, dva talíře s kukuřici a rýží a hořící svíčku. Obejdou v rytmu několik kruhů a od­nášejí předměty na prostorný dvůr pod strom. Ostatní provádějí rituální klanění u obou prahů. Lehají si na bok a skládají hlavu do zkříženého loktu na zemi, na obě strany. Jiné klanění je v pokleku, dotýkají se hlavou sepjatých pěstí na zemi. Jakési požehnání dělá vedoucí rituálu během tance. Křižuje klečící a zvedá jejich spojené ruce za hlavu.

Tempo tance se zrychluje. Pohyby jsou krkolom­nější, sukně s drátěnou kostrou divoce poskakují. Ri­tuálu se účastní také jeden bíle oblečený muž - médium. Během tance má do něj vkročit duch. Z jeho tváře je vidět, že se něco takového děje. Exaltický tanec jej dostává rychle do transu. Hroutí se na zem. Ženy ho zvedají, svlékají mu košili a přes prsa oblé­kají šerpu. Později dostává bílou masku s třásněmi. První žena upadá také do transu. Vyráží zvířecí skře­ky. Vytřeštěná nepřirozená tvář, nepřirozené pohyby těla. Postupně odcházejí i ostatní mimo přítomný svět.

Tanečnice a tanečníci byli černoši a míšenci. Všich­ni byli šťastní a veselí.

Děti na tribuně řádily a křičely. Bylo na nich vidět, že candomblé se v Brazílii neztratí.