Sodoma: Pád ďábla v Kolumbii

  • Tak to řekl nový kolumbijský president Juan Manuel Santos, když přijel osobně poblahopřát všem 200 členům speciálních oddílů do pohoří Macarana, kteří uskutečnili akci Sodoma. „Nikdy bych to neřekl, ani když jsme dopadli Raúla Reyese (při bombovém útoku na jeho asylový tábor na ekvádorském území 1.4. 2008), ani po úspěšné operaci „Jaque“ (kdy byla osvobozena po šestiletém věznění v pralese  i s dalšími vězni bývalá presidentská kandidátka Ingrid Bentacourt 2. 7. 2008), ale nyní jsem v situaci, kdy  to říct mohu,“ zdůraznil president po dopadení Mono Jojoye. „Je to začátek konce FARC,“ dodal. Následně narýsoval i budoucí kroky proti guerile: „Půjdeme si pro ně do řek, do hor, do pralesa, na páramo. Nebude jediný kout, do kterého bychom se pro ně nedostali.“

Prezident  si věří, protože  v dobytém táboře guerily  získali množství dokumentačního materiálu, mnohem víc než před pár lety v táboře Reyese.  Právě tehdy boj proti guerile, který zahájil president Álvaro Uribe,  zintensivnil díky zajištěným třem počitačům teroristů se 700 giga údaji. Tentokrát počítač Mono Jojoye je mnohem víc obsažnější. Generál Oscar Naranjo, velitel kolumbijské policie, kterého osobně znám a vážím si ho pro jeho pečlivost a tvrdost, prozradil, že se  jedná o 16 počítačů s 95 USB paměti a dalšími 12 hard disky. Je v nich vlastně i celá historie FARCu, teroristické dispozice guerily, budoucí cíle, doktrína bojů i celé vedení. Mono Jojoy, vlastním jménem Victor Julio Suarez Rojas, známý i jako Jorge Briceňo, byl totiž skutečný vůdce teroru a boje FARCu. Byl totiž nejkrvelačnější, kdy i mnozí z vedení v samotném sekretariátu se ho báli.

            Řady expertů budou po dlouhou dobu dokumentovat všechny informace uložené v počítačích. Kolumbijské vládě  to umožní i rozšifrovat majetkové poměry guerily. Santos svatosvatě slíbil, že jakýkoliv majetek, půdu, haciendu, dům, stádo krav či koní  se bude navracet svým původním majetelům. Guerila  zcela běžně zabavovala v prostoru své nadvlády na co přišla, jako součást tzv. “vacuna”.  Tyto “séra”, “očkovací látky” byly vlastně výpalné, kterým obyvatelům v guerilových zonách  umožňovaly žít, přežívat, existovat.  Řada z nich platila tyto “vacuna” raději dobrovolně, aby se zachránili. Mnoho členů guerily jsou velmi, ale velmi moc a moc bohatí. Kšeftovali a kradli, kde mohli. Mono Jojoy už 7. 1. 1999 na setkání v San Vicente de Caguán s diplomaty a presidentem Pastranou, kde jsem měl možnost jej vidět, zářil nádhernými Rolexkami. Nyní se zjistila  skutečná pravda. Okouzlující kus modelu „Submariner Date“ ze zlata, s kterým je možno sestoupit až do hloubky 300 metrů, je autentický a má cenu 13.000 dolarů. Velitel v rádiovce  jej ukradl obchodníkovi, kterého FARC unesl, protože asi nezaplatil „vacuna“. Guerila se ráda honosí luxusem.

            Mezi řadou padlých vysokých představitelů guerily byli i dvě ženy. Jednou je Diana, přítelkyně Mono Jojoye. Pro identifikaci druhé ženy Kolumbie pro jistotu požádala Holandsko o spolupráci k získání daktyloskopických údajů a zubní karty Tanji Nijmeijer. Dvaatřicetiletá Holanďanka bojuje v řadách FARCu sice již devět let, ale o její existenci se svět dozvěděl až v roce 2007, kdy po jednom z bombových útoků kolumbijské armády, byl nalezen její deník. V něm mimochodem kritizuje situaci a hiearchii v guerile. Přesto jsou pochyby, jak na straně nizozemské, tak kolumbijské, kdy sám ministr obrany  Rodrigo Rivera před pár dny prohlásil, že se asi nejedná o „Eileen“. Naopak následně Liduine Zumpolle, reprezentantka  nevládní organizace Ruce pro mír a její přítelkyně, prohlásila, že „Eileen“ byla vždy po boku Mono Jojoye a je určitě mrtvá. Poslední slovo bude mít zkouška ADN.

            Jaký byl Mono Jojoy? Padl sám ďábel, s kterým se Kolumbijci strašili. Asi tak, jako v dávných dobách v Panamě  pirátem Drakem. Mnozí politici jeho pád srovnávají s případným pádem Osamy bin Ládina. Jiní jej nazývali Pablo Escobarem guerily.  Byl nelítostný, jak vůči svým protivníkům tak vůči vlastním členům jeho band. Obyvatelé vesnic, kde žil teprve nyní bez strachu vyprávějí. Ty členy guerily, kteří pochybili nebo jej zradili a snažili se jej zabít za vysokou odměnu 5 miliónů dolarů popravil a jejich těla vystavoval na náměstí. Někdy i na místě oltáře archanděla Gabriela, kterého nejdřív odstranil. Byl to ďábel, krvelačná šelma, psychopat z džungle, říká většina. Ať rychle odejde do nejhlubšího pekla. Lucifer už na něj čeká, aby ho vyznamenal za všechny hrůzy, které Kolumbijcům způsobil. Díky bohu, že jej zabili a ne zajali, protože banda uplacených advokátů by z něj udělala nevinného chudáka a nějaký zkorumpovaný soudce by jej ještě propustil. Byl to kruťas, říká Alan Jara, bývalý guvernér departamentu Meta, který byl unesen na jeho příkaz a trpěl sedm let v řetězech na krku. Právě tyto okovy byly dávány uneseným na příkaz Mono Jojoye, který tak z guerilových vězení dělal středověk.

            Mono Jojoy byl mnohem víc než ostatní velitelé a vůdci. Ani zakladatel FARCu Manuel Marulanda či chytrácký Raúl Reyes  nebyli symbolem  kolumbijské guerily, teroru a resistence, zato Mono Jojoy ano. Považoval se za dalšího Che Guevaru a i tou svou rádiovkou se mu snažil podobat. Byl přirozeným vůdcem, i když byl oficiálně „jen“ dvojkou a válečným velitelem sekretariátu. Nikdo mu neodporoval, ani současná jednička Alfonso Cano. Byl to hlavně on, kdo z guerily vytvořil narkoguerilu. Vrhl se na obchod s kokainem, který prodával za milióny dolarů nebo jej směňoval za zbraně. Mono Jojoy získal za desítky let mýtus  o své nedotknutelnosti. A ten nyní 23. září padl s akcí Sodoma. Vojáci  Sil rychlého nasazení „FUNDRA“ sami tuto akci tak nazvali, protože šli podle nich do samotného sídla Sodomy, do bunkru, do doupěte vůdce teroru. Bývalý prezident Alvaro Uribe 24.5.2008 mu tehdy vzkázal:“ Pane Jorge Briceňo, jsme vám na stopě, jdeme po vás.“  Před deseti měsíci inteligence policie a armády narazila na jeho stopy, které je dovedly až do bunkru v Guayaberu v pohoří Macarena.  

            Tato oblast Serranía de la Macarena je již desítky let pod kontrolou guerily. Vždy jsem litoval, že ji nemohu navštívit, protože pohoří patří k jedněm z přírodních skvostů Kolumbie. Zdejší Národní park prezentuje setkání tří ekosystémů: andského, amazonského a orinockého. Pohoří je starší než Andy, je vlastně nejzápadnější „tepui“ guayanského systému, a proto je považováno za jakousi Archu Noemovu. Odtud  „vyšly“ do všech směrů stovky druhů flóry a fauny. Obrovskou biodiverzitu třeba 500 druhů ptáků, 1.200 druhů hmyzu, 100 druhů hadů, 2.000 druhů rostlin však mohly obdivovat jen  bandy FARCu.

            Právě pád mýtu nedotknutelnosti válečného vůdce v jeho nejbezpečnějším sídle je zřejmě asi největší úspěch Sodomy. Nevěřím, že FARC se rychle rozpadne nebo vzdá. Jenže  zcela jistě nastane  mezi veliteli určitá paranoia, psychologický tlak. Zcela jistě se zvětší procento demoralizace a dezerce než dosud. A také větší spolupráce s policií a armádou, protože odměny  budou lákat stále víc. Za pádem Mono Jojoye stály totiž  i informace několika osob, kterým bude  rozdělaná vypsaná odměna 5 miliónů dolarů.  A logicky nastane i větší podezíravost z podobných zrad a větší vraždění mezi nimi samotnými. Jenže nastala i jiná podstatná změna, tentokrát v zahraničí. Venezuelský prezident Hugo Chávez, příznivec kolumbijské guerily, kterou nechal svým Kongresem před časem uznat jako politickou stranu mající nárok na svůj boj, potažmo teror, pomalu obrací. Před lety vyslovil velkou lítost nad smrtí Reyese, ale nyní již tento smutek nedeklaroval. Že by nějaké tajné ujednání  z nedávného setkání se Santosem, které bylo i tak zcela neočekávané?  Vždyť ještě nedávno byl Santos ten největší jestřáb a zloduch nemajíce jediné dobré slovo pro Venezuelu a její vládu. Je zde tedy určitá naděje, že venezuelské ani ekvádorské území už nebude sloužit jako neoficielní asyl guerily a obě země se aktivně zapojí do jejich pronásledování.

            Nicméně FARC na svých webbových stránkách uveřejnil 25. září jméno nového válečného vůdce a člena sekretariátu. Do funkce byl uveden šéf  oddílu Bloque Magdalena Medio „Pastor Alape“ s tím, že Bloque Oriental, který osobně vedl Mono Jojoy se přejmenoval a nese nyní jméno padlého ďábla.  Oddíl sám přešel pod vedení jiného rebela FARCu, známého jako „Comandante Mauricio Jaramillo“ či „El Médico“. Jiná komunikace guerily naznačuje „dispozici k hledání politického řešení konfliktu“, takže se zdá, že snad nedojde k nějaké dramatické odvetě. Že by další výrazná změna v stratégii guerily, která by po téměř padesáti letech mohla ukončit nevyhlášený vojenský konflikt a de facto civilní válku?