Mnislav Zelený - Atapana
Parlamentní listy, 28. květen 2012

Adoptivní syn Amazonie: Politiky nahnat do pralesa. Ať poznají život

JINÝMA OČIMA Čistá demokracie existuje pouze u přírodních národů. Když si třeba kmen jihoamerických Jawalapitů volí náčelníka, musí vybrat toho nejlepšího. Toho, kdo se postará o to, aby jeho lidé neumírali hlady. V civilizaci nejsou na vládnoucí osobnosti nároky ani zdaleka tak vysoké. Podle etnografa Mnislava Zeleného-Atapana by si měli politici jednou za čas zajet do pralesa. Poznat životní pravdu. 

„Nám může být jedno, koho zvolíme. Když zvolíme idiota, tak čtyři roky jeho poslancování přežijeme s prstem v nose. Budeme totiž mít vždy co jíst a kde bydlet. Nejde o život. Přírodní národy si to ale nemohou dovolit, jim jde o život. Příroda je krutá a vůdce musí rozhodovat tak, aby kmen přežil. Kmen musí proto vždy zvolit toho nejlepšího. Třeba v Amazonii neexistuje třikrát a dost. Je jen jednou dost. Tam nemůže náčelník postavit vesnici v záplavové oblasti, protože by to pro jeho kmen byla katastrofa,“ vypráví o volbě vůdce mezi přírodními národy jediný Čech adoptovaný amazonskými indiány Mnislav Zelený-Atapana. Podle něj v civilizaci nikdy nebude čistá demokracie fungovat. 

Tuzemští politici by v Amazonii vůdcovat nemohli
„Naši politici by ovládat přírodní kmeny nemohli. U nich se totiž nevládne, ale vede. Tuzemští politici stále jen něco přikazují. Tam to náčelník nedělá. Má přirozenou autoritu, protože něco umí a ví. Když vyhlásí válku, začne si jako první malovat válečné barvy a ostatní tak zjistí, že se kmen připravuje na válku. Když se staví nový barák, začne jako první dělat díru pro kmen. To je rozdíl od vládnutí tady. Zde nejde příkladem žádný politik,“ vysvětluje princip náčelnictví u přírodních národů. Zvolený náčelník také vybírá, kde se má lovit, kde postavit chýše a založit pole. Proto musí být zvolen ten nejlepší z hlediska duchovních, fyzických i morálních hodnot. Například náčelník Jawalapitů, jenž se jmenuje Aritana, prý takový je. 

Podle Zeleného-Atapana, což v překladu znamená Zelený list, není pravda, že se náčelnictví dědí z otce na syna. „Nedávno jsem na Klárově viděl plakáty, že je potřeba čisté demokracie. Čistá a přímá demokracie funguje pouze u přírodních národů, tady ji dosáhnout nelze. Je možná v malých komunitách, kde se všichni znají. Když jdou indiáni do voleb, tak se nemůžou chovat jako tlučhubové, co žvaní nesmysly. U nich jde opravdu o čistou demokracii. I když je v kmenu několik tisíc lidí, musí si vybrat toho nejlepšího. Všichni jsou na něm životně závislí. Syn náčelníka jde do voleb jako ostatní. Kdyby byl totiž idiot a vůdcoval, kmen je v průšvihu. Tam se fakt náčelnictví nedědí, jde o naši představu z Mayovek,“ pokračuje. 

Sovětský svaz šel do háje. Přírodní národy jsou tu pořád
Lidské dějiny proto Zelený-Atapana nedělí klasicky na dobu prvobytně pospolnou, feudalismus, kapitalismus a další, ale rozděluje je pouze na dvě období. „Doba předakumulační a doba akumulační. První představují všechny přírodní národy, co neakumulují hodnoty, peníze, ani potraviny. Nic moc nemají, nic moc nechtějí. Jsou přirození a pořád šťastní. S neolitickou revolucí, kdy vzniklo zemědělství, ale začala doba akumulační. Dochází k růstu bohatství a majetku. S tím přichází tragédie, kdy jsme před koncem světa, protože stále žijeme na úkor přírody,“ podotýká etnograf s tím, že takzvaný civilizovaný člověk stále usiluje o rozvoj a vývoj, kdežto indián se chce mít stejně jako jeho otec a děd. My se snažíme o lineární vývoj, kdežto lidstvo se vyvíjí cyklicky. 

Kmeny v Amazonii či na Nové Guineji žijí na svých místech tisíce let a pořád stejně. „Sumerská říše, Egypt, Římská říše, Sovětský svaz a ostatní říše šly do háje, ale přírodní národy vydržely všechno. Kmeny každý den bojují o přežití, proto nejsou domorodci zpohodlnělí jako my. Také mezi sebou válčí, ale o důležité věci. Hlavně o ženy, protože každý kmen potřebuje mít co nejvíc dětí, aby byl silný,“ říká. 

Pro tuzemské politiky by proto nejraději vybudoval rezervaci někde v amazonském pralese, kde by nikoho neobtěžovali, ale občas by si tam vyjeli na dovolenou a uvědomili i v praxi základní životní pravdy. Potřebu potravy, vzájemnosti a tak dále. Ostatně i Mnislav Zelený si to zažil na vlastní kůži a mnohokrát. Amazonský kmen Jawalapiti ho totiž v roce 1989 pod jménem Atapana adoptoval.