Lidové noviny, 8.7.2006

Češi zachraňují amazonské indiány

Český etnograf společně s přírodovědci učí žít původní obyvatele jedné osady v jihoamerickém pralese bez šamana.
Když ten bílý gringo spadl na mačetu tak nešikovně, že si málem usekl palec na ruce, zachoval Denis, náčelník jihoamerického kmene indiánů Yekwana, chladnou hlavu.
Přitom se nehoda stala v pralese pět hodin plavby od nejbližší osady. Denis vytáhl z váčku na opasku chirurgické rukavice, zahnutou jehlu a šicí nitě. Operaci zvládl pod korunami stromů.
Není zcela běžné, aby indián ošetřil bělocha „medicínou“ západního typu. Gringo v amazonském pralese potká spíše šamana než zručného chirurga.Příběh Denise začal nedlouho poté, co do indiánské osady ve venezuelském pralese přišel český etnograf Mnislav Zelený. Vysoký šlachovitý chlapík zkoumá život původních amazonských obyvatel více než 35 let. Jako projev důvěry dokonce dostal od jednoho kmene indiánské jméno Atapana.
Když strávil pár týdnů v osadě náčelníka Denise, poznal, že celý kmen Yekwana padl do civilizační pasti. „Indiáni jsou občas jako malé děti a chtějí poznat nové věci. Kovové háčky na ryby, mačety, pušky a další vymoženosti. Proto se před mnoha lety, kdy dělal náčelníka Denisův otec, přestěhovali blíže k civilizaci a začali vyměňovat sušené ryby a kůže zvířat za průmyslové výrobky,“ vysvětluje Mnislav Zelený.
Nejprve se jim dařilo, starý náčelník si založil kakaovou plantáž, ostatní obdělávali políčka s rýží, což nabízelo větší jistotu obživy než lov v pralese. Přesto komunita jako by pokulhávala. Chyběl jeden z pilířů indiánské struktury -šaman.
Obvykle nenápadný muž někde v ústraní, ale prakticky šedá eminence kmene. Šaman Yekwanů zůstal na původním místě nad vodopády a společnost se rozpadávala. Bez jeho přítomnosti mizí rituály, zanikají tradice, vytrácejí se znalosti předků. „Pochopil jsem, že rozpad kmene zastaví jen podpora přirozené autority nového náčelníka,“ vzpomíná na dobu před několika lety Zelený.
Ovšem náčelníka ostatní respektují dobrovolně. Nemůže jim nic přikazovat. Každý si dělá, co uzná za vhodné. Když se tedy několik rodin rozhodlo odjet do města a zkusit štěstí mezi bělochy, nedalo se tomu zabránit. Náčelník ztrácí svoji pozici, pokud většina mužů přestane brát jeho rozhodnutí vážně.
Český etnograf naštěstí objevil v Denisovi přirozený talent pro medicínu. Pravda, znalosti šamana to nenahradí, ale pokud bude náčelník schopen léčit lidi, může jeho autorita stoupnout. Zelený proto s pomocí lidí z občansky prospěšné společnosti Velká Amazonie pořídil Denisovi vybavení malé ordinace. Jednou dvakrát ročně mu vozí léky, chirurgické nástroje, šití. Náčelníkovi se už podařilo zachránit tři lidi z kmene uštknuté velmi nebezpečným hadem. „Neměl žádná antiséra, tak jim ránu rozřízl, injekční jehlou vysál krev a nacpal do nich antiseptika, kalciovky a dostal je z toho,“ říká český vědec.
Dalším krokem k posílení náčelníkovy autority byla koupě motoru do Denisovy lodě. Může teď snadněji zajet také k pacientům z jiných kmenů, které žijí na území o rozloze velikosti středních Čech.
Denise medicína tak zaujala, že lékařské nádobíčko vozí nejenom při cestě lodí, ale i když jde do pralesa. Právě tato „horlivost“ zachránila palec jednoho z účastníků výpravy, který přijel s etnografem Zeleným. Příští rok má náčelník na pozvání společnosti Velká Amazonie a Zoologické a botanické zahrady v Plzni přijet do Čech. „Chceme pro něj připravit několikatýdenní stáž na chirurgii a stomatologii,“ vysvětluje účel návštěvy český etnograf.

Výzkumníci nejsou vždy vítáni

Nedávno svolal náčelník poradu všech mužů kmene a Mnislav Zelený jim předložil svůj projekt na záchranu komunity. Jednání trvalo dlouho, protože hodina, den, týden nehrají pro domorodce žádnou roli. Nakonec všichni souhlasili.
„Snad pomohlo i moje indiánské jméno, které je vnímáno asi podobně jako tady vizitka,“ odpovídá Zelený na otázku, čím nejvíce přesvědčil.
Po dohodě postavili indiáni pro návštěvy z Česka nedaleko osady malou základnu, vysokou chýši z kulatiny, větví a palmového listí.
Vztah k Čechům dostává pevnější tvary. Na základnu nyní jednou ročně přijíždějí botanici, zoologové a studenti přírodovědeckých fakult.
Náčelník si možná uvědomil, že bez přítomnosti šamana mizí znalosti o původní medicíně. Proto by chtěl s pomocí českých vědců alespoň zaznamenat jaké rostliny a zvířata se vyskytují v okolí osady. A hlavně jaké účinné látky z nich lze získat.
Odborníci už zmapovali řeky a ryby v místních vodách. Tento rok popíšou botanici stromy a byliny. „Musel jsem indiánům slíbit, že jim všechny poznatky předáme,“ zdůrazňuje etnograf Mnislav Zelený. „Původní obyvatelé Amazonie se návštěv výzkumníků bojí jako čert kříže,“ dodává.
Indiáni totiž poznali, že jakmile běloši v pralese něco objeví, pro místní to má katastrofické následky. Ať už šlo o odhalení nalezišť zlata, ropy, stromů poskytujících kaučuk, rostlin obsahujících chinin nebo drogu guarana, která má silnější účinky než káva. „Většinou běloši oblast vydrancovali nebo změnili v plantáže a indiáni z toho nic neměli,“ vysvětluje odmítavý postoj původních obyvatel český odborník.

Spása u vodopádů

Cesta k zachování kmene Yekwanů a jeho kultury není podle Mnislava Zeleného jednoduchá. Indiáni si už na mačety a rybářské háčky z kovu zvykli. Tradiční foukačku na lov opic a ptáků klidně odloží a raději sáhnou po nabité pušce. To už nelze změnit. Na civilizační vymoženosti jsou ale nutné peníze. „Pokud chceme udržet jejich společnost co nejdéle stabilní a zabránit tomu, aby indiáni natrvalo odjížděli za prací do měst, je nutné jim poskytnout šanci vydělat si v okolí bydliště,“ říká Mnislav Zelený.
Řešením je podle znalce indiánských tradic ekoturistika. Řeka Caura, kde leží osada Yekwanů, je známá svými impozantními vodopády. „Právě za nimi bychom chtěli vozit měsíčně maximálně deset turistů. Zaplatili by indiánům za plavbu na lodi, průvodcovské služby a stravu. Prohlédli by si osadu, nakoupili tradiční výrobky. Místní by si vydělali a drželi by se doma. To je náš záměr a hlavně cíl náčelníka, “ předkládá svoji vizi záchrany amazonských indiánů český etnograf.


Autor: Josef Matyáš, redaktor LN