Lidové noviny, 18.8.2006

Indiáni poznamenaní volbami

Tak chladné přivítání Mnislav Zelený-Atapana ještě nezažil. A to jezdí mezi původní obyvatele amazonského pralesa skoro čtyřicet let. Tentokrát ho indiáni nepustili ani do osady.

Už několik roků organizuje etnograf Mnislav ZelenýAtapana výpravy do amazonského pralesa ve Venezuele. Letos přijel do osady kmene Yek´wanů na přání stařešiny. „Požádal mě, abych zjistil, jaké léčivé rostliny rostou v okolí a sestavil z nich herbář. Mladí indiáni už do pralesa na bylinky nechodí, to raději polykají pilulky,“ vypráví Atapana. Expedice složená z antropoložky, botanika a etnografa nejprve prozkoumala prales v okolí. Pak dostala příležitost doprovodit stařešinu do jeho rodné osady. Ležela na náhorní planině, stovky kilometrů daleko, kde rostou jiné byliny než mezi stromy.

Příjezd Čechů indiány nenadchl, i když jim přivezli jejich příbuzného. Dokonce je ani nechtěli vpustit do osady. Měli s bělochy špatné zkušenosti, a když se dozvěděli, že chtějí zkoumat rostliny, jejich nedůvěra ještě vzrostla. Dobře věděli, že je to jejich „rodinné stříbro“.

Navíc před časem, než našinci dorazili, skončila v osadě předvolební kampaň. Zástupci jednotlivých politických stran dovezli indiánům „volební guláš“ třeba v podobě solárních panelů, stáda krav, generátoru na výrobu elektřiny a dokonce i traktoru, mimochodem značky Zetor. Politici zanesli mezi indiány konspirativní kuloárová jednání, nedůvěru a zlobu. Zatímco jindy stačilo domluvit se s náčelníkem, teď zastával skoro každý druhý funkci „prezidenta“ různých stran. Bylo velmi komplikované najít někoho, kdo v osadě rozhoduje. „Až za několik dní se mi podařilo objevit prostředníka a mohli jsme chodit v okolí osady. Ale stále to mělo nádech konspirativních akcí. Rostliny jsme museli schovávat, aby je nikdo neviděl, průvodce pořád mluvil tichým hlasem,“ říká ZelenýAtapana.

Přesto se podařilo výzkum rozjet. Zlom nastal ve chvíli, kdy jednoho indiána usmrtil jedovatý had. Náčelník Yavarí okamžitě zahájil obřad, při kterém omývá nohy a ruce všech mužů magickým vývavrem proti uštknutí. „I když jsem nepatřil mezi jeho přátele, dostalo se i mně této pocty, protože v otázkách života a smrti nedělá indián mezi lidmi rozdíl,“ vysvětluje Zelený-Atapana.

Po rituálu začaly být vztahy tak přátelské, že indiáni sami nosili rostliny k výzkumu. Botanik Vojtěch Zavadil určil přes tisíc druhů rostlin, z toho okolo sto magických a léčivých. Náčelník Yavarí zazpíval antropoložce Ludmile Škrabákové několikahodinové magické zpěvy.

„Zlý kouzelník Horacio, který i potom obcházel naši chýši a upozorňoval ostatní, že zde na nás čeká nebezpečí, se ptal, kdy zase přijedeme. A před odjezdem nás zaklínal, abychom se příští rok zase objevili,“ vzpomíná ZelenýAtapana.

„Zlý kouzelník Horacio, který i potom obcházel naši chýši a upozorňoval ostatní, že zde na nás čeká nebezpečí, se ptal, kdy zase přijedeme. A před odjezdem nás zaklínal, abychom se příští rok zase objevili,“ vzpomíná Zelený-Atapana.

Dvouměsíční expedice organizovaná obecně prospěšnou společnosti Velká Amazonie získala nové informace a možnost navštívit oblast znovu. „To je velice cenné, protože v savanách jsme rostliny ještě nezkoumali,“ říká Zelený-Atapana.

***

Indiáni podlehli volební kampani

Venezuelští indiáni kmene Yek´wanů se pod vlivem právě ukončené volební kampaně změnili v hádavé a nesnášenlivé osoby. Trvalo několik týdnů, než se českým odborníků podařilo s nimi navázat kontakt.


JOSEF MATYÁŠ