Jiný western

Ivan Hartman

Ekonomy by mohlo zajímat, že se v po­lovině osmnáctého století platilo za jeden indiánský skalp až sto třicet dola­rů. Cena skalpu však na konci devate­náctého století poklesla na pouhých dvacet dolarů. Jak si to vysvětlit, když „pravý“ indián (tedy i jeho skalp) byl postupně vlivem kolonizace stále vzác­nější? Třeba neslavný Buffalo Bill (1846-1917) ročně nejen postřílel 4862 bizony, ale i desítky indiánů. To asi zřejmě dolar léty posílil. A stoupal úměrně vzrůstající rozloze kolonizovaného území.

Tento kulturní šok nepoznamenal pouze původní obyvatele amerického kontinentu, ale později i příslušníky afrických kmenů, dovážené do Nového světa jako „černá“ pracovní síla. Indiá­ni totiž nebyli z nejpracovitějších. Mož­ná právě tehdy bylo v Americe zaděláno na koláč dnešního západního blahobytu, který teď začal svět tlačit v žaludku.

Indiánská encyklopedie Mnislava Zeleného (1943) s podtitulem Indiáni tří Amerik (Albatros) dokumentuje vy­trácející se původní kulturní pestrost Ameriky, kterou nahradil globální kulturní mustr severoamerický, jímž se teď měří svět. Ekonom, etnograf, indianista, archeolog a cestovatel, kterého v roce 1989 adoptovala skupina Jawalapitiů a dala mu jméno Atapana, sepsal a uspořádal do názorně ilustro­vané dvěstěpadesátistránkové encyklo­pedie vše, co všechno chcete Indiánech vědět (a nevěděli jste, kde to hledat).

Kniha sleduje kdysi mayovkový svět jako širší, přehledně uspořádaný a ilus­trovaný (Eva Smrčinová, Milan Fibiger, Petr Urban) systém hesel a dat, jejichž četba je napínavější než roman­tické románové příběhy. Indián (jeho země i jeho kolonizátor) je představen ve všech etnických skupinách, do ruky jsou mu vloženy nástroje denní potřeby, vystavěna jsou jeho obydlí, předestřen duchovní obzor. Zastihneme ho v místopisných souvislostech, jako součást přírody, s jeho animálními i lidskými vlastnostmi... - zkrátka jako kulturního člověka. Nehledě na to, že Zelený re­konstruuje spíše zaniklý či zanikající svět, je jeho kniha potěšitelná.

Snad jen pana Dänikena by nemu­selo potěšit heslo „balón“: Zelený v něm upozorňuje, že se indiáni z And uměli vznést do vzduchu již před dvěma tisí­ciletími a právě tehdy asi vznikaly ob­rovské geoglyfy známé především z pe­ruánské planiny Nazca. „Vysoká hustota vláken v látkách zaručující neprodyšnost tkanin nebyla dosud překo­nána ani nejmodemějším padákovým hedvábím!“ píše Zelený.

A to by zase jistě zajímalo parašutis­ty. Mnislav Zelený totiž napsal „wes­tern“ pro každého.