Etnolog Zelený-Atapana k uprchlíkům: Brazilský národ vznikal pět set let krvavou integrací. Zde to chceme udělat za pár let na pokyn!

ROZHOVOR Západ a východ se víceméně vždy dohodnou, nyní to vidíme v Sýrii. Dělá to na mě pocit, že Islámský stát vyhovuje západu i východu. Mají možnost se vydovádět na střelnici a vyčistit si svoje zbrojní arsenály. Líbila by se mi silná střední Evropa. Takto hovoří uznávaný etnolog Mnislav Zelený-Atapana. ParlamentníListy.cz se s ním sešly na Olšanských hřbitovech, které jsou spojnicí naší historie a poslední spravedlností. Člověk se prý musí v situaci, v jaké se Česko nachází, smát anebo brečet.

V jaké situaci se podle vás Česká republika nachází?

Dívám se na to z hlediska historie. Ta by nás měla poučit, ale stali jsme se nepoučitelnými. Víme, jak přicházely určité mocnosti na vrchol svého vývoje a pak logicky přišel pád. Tak to bylo vždycky a není zde žádný důvod, aby to nyní bylo jinak. Strom roste a zemře, stejně i kultura a civilizace. Nahradí ji jiná a nemusí být zrovna lepší. Těžko můžeme dopředu říkat, jestli to, co zde za pár desítek let bude, bude horší nebo lepší. To posoudí až dějiny za dalších sto let. Nyní se spousta lidí obává o to, co se děje. Pohybují se zde obrovské masy lidí, které mohou zapříčinit ledasco. Můžeme si za to ale sami.

Evropská unie je umělý slepenec východu, středu a západu. Ten těžko může mít nějaké delší trvání. Úřednické zákazy, pokyny a směrnice netvoří dějiny. Dějiny se vytváří vývojem lidských vztahů a tak dále. Kultura roste a zaniká. Když si někdo myslí, že se během několika let dokáže vytvořit pevné souručenství, tak je na omylu. V dějinách tohle trvá dlouho. Několik desítek let trvání EU není nic proti růstu a pádu důležitých civilizací.

Nemyslíte si, že Evropu v historické linii katastrof, válek či povodní, čeká další apokalypsa?

Evropa si prožila strašné hrůzy, ale nejen ona. V Americe se likvidovali Aztéci a Inkové, v Africe zase další kmeny. To byl masakr na masakr. Lidé se opravdu nepoučili. Někteří chtějí moc, jiní peníze a dějiny se točí jako kolo neštěstí. Už všech patnáct bodů, které klasifikují rozpad Římské říše, splňujeme. Je to normální, tak se to děje a my nejsme žádnou výjimkou. Žádný pokyn úředníka z Bruselu to nezmění.

Takže mluvit o obraně evropských hodnot a evropské identity je už zbytečné?

Pozor, to jsem neřekl. Hovořil jsem o úředníkovi, který rozpřáhne náruč, protože se sem rozhodl přijmout několik milionů a zaintegrovat je do naší společnosti. Integrace nefunguje na pokyn, ale probíhá desetiletí až století. Zmíním to, co znám, tedy vývoj, jak se už dnes říká, brazilského národa. Ten se vyvíjel za posledních pět set let spojováním černochů, indiánů a bělochů. Šlo o velmi krvavou, tvrdou a nelítostnou integraci. Z toho obrovského kadlubu tří kultur a ras vznikal postupně brazilský národ. Nebylo to ale jednoduché, vývoj byl krutý a těžký. Zde to chceme udělat za pár let na pokyn. To je ten multikulturalismus, který se zde zavedl a pak se řeklo: promiňte, kouzlo se nepodařilo.

Jde to, když přijde sto, tisíc, sto tisíc lidí. Integrace proběhne, protože se to rozplyne. Když za předchozích čtyřicet let jedinci utíkali z Československa na Západ, bylo to něco jiného. Bylo to v průběhu čtyřiceti let, utíkaly v průměru nejvíce stovky lidí, ale stejně šly nejdříve do táborů, jako to provedli mí příbuzní ve Vídni. Nedostali hned ubytování a sociální dávky. Starali se o sebe. Sháněli si práci, domlouvali se s příbuznými a pak se do společnosti integrovali. Neznám Čecha, který by žil někde na sociálních dávkách. Jsme totiž národ pilný a spořádaný, přestože někteří říkají opak. Když jezdím po světě, vidím Čechy velmi dobře integrované, ať je to v Peru, USA nebo ve Francii. Nevytváří žádné pikle proti národu, kde žijí. A teď nám kvůli tomu někdo bude vyčítat, že nemáme pro uprchlíky rozevřenou náruč?

Hovoříte podobně jako Václav Klaus. Některé své obecnější myšlenky v tomto kontextu vysvětlil s Jiřím Weiglem v knize Stěhování národů s.r.o. Migrace je dle něj běžný jev, ale dnes už nejde o migraci...

Ano, to je invaze. Říkám to samé. Je to záležitost množství. Před mnoha lety jsem napsal článek o tom, že je Lejla Abbasová hezká holka a kdyby k nám do republiky přišlo sto jí podobných, tak výtečně. Jde o obrodu mysli, nové impulsy a tak dále. Kdyby jich ale měly být dva miliony, tak bych byl na pozoru. I když jsem tu knihu nečetl, je to o množství. Z integrace, kdy se na pokyn dělají kurzy o tom, jak se mají muslimové chovat k ženám, nevycházím z údivu. Jak si někdo může myslet, že během kurzu dokáže člověk změnit své názory, hodnoty a kulturní stereotypy. To přeci nejde změnit kurzem. Na mnoha místech Evropy už žijí muslimové stovky let, ale přesto si udržují své kulturní hodnoty. Jestli jsem oblečen v džínách, popíjím coca colu a pracuji v továrně, to lze přijmout. Nicméně duchovní hodnoty, víru a jiné chování jen tak rychle přijmout nelze.

Podívejme se třeba na Cikány u nás. Zásadně říkám Cikáni a ne Romové, protože jde o cikánský národ, v němž jsou mimo jiné Romové a další skupiny. Je to jako u Eskymáků. Ti mají svůj etnonym Inuité, ale jde jen o jejich část. Pak jsou ještě Juité, Igulikové a tak dále. No a tito Cikáni u nás žijí sedm set let. A jak se chovají k ženám? Chlap jde vždy tři kroky před ženou. To by zdejší žena nesnesla. Má manželka by mě zabila. Řekne: chodíš moc rychle, zmírni. U Cikánů je to normální, protože to patří k jejich kulturní tradici. Za stovky let své chování nezměnili, takže musulmani ho také nezmění.

Nicméně vy jste podnikl řadu cest mezi indiány Latinské Ameriky, Amazonie a od svých adoptivních rodičů kmene Jawalapiti dostal jméno Atapana. Musel jste se velmi dobře integrovat. Jak jste to udělal?

Byl jsem jeden a integrovali mě mezi sebe oni. Přišel jsem mezi ně s pokorou, skloněnou hlavou, uznal jejich hodnoty za správné a choval se jako oni. Vždyť jsem přijal i jejich gastronomii, způsob života a oblečení tak, že jsem byl prakticky k nerozeznání. Když se tady integrují musulmani stejným způsobem, tak proč ne. Jsou zde předpisy o azylu, které vyšly v roce 1951, v nichž se hovoří o tom, jak má azyl vypadat. Člověk má respektovat zákony a principy té země, která ho přijme. Je to přirozené. Když jsem někde hostem, chovám se tak. Podle mě máme pomáhat, dávat azyl, ale s rozmyslem.

A muslimové v sobě podobnou pokoru nemají?

Tak to je závažnější otázka. Je jich hodně, mají sílu v množství. Stejně jako se chovají velké národy, velké mocnosti, jako Rusové a Američané. Ti mají podobné chování. Všem by nejradši pořád něco nakazovali a všechny by rádi peskovali. Muslimové jsou obrovskou skupinou, která má sjednocujícího duchovního vůdce. Mohamed je v nich velmi zakořeněn. Oni věří čím dál víc, my se stáváme naopak stále většími bezvěrci. Nemáme ducha, kterého jsme ztratili. To je naše chyba. Dokonce jsme ztratili i vlastenectví. Nedávno jsem byl v jedné moravské vesnici a tam stál památník věnovaný místním, co zemřeli za válek. V první světové Vařeka, v druhé také Vařeka. Otec a syn. Položili životy za vlast.

Teď to nikoho nezajímá a dokonce ani ty Američany, co mají vlajku doma na zahradě. Islámský stát nelze rozbít nijak než po zemi, ale to se nikomu nechce. Každý radši mačká čudlíky a pouští tam rakety. Fyzicky tam nikdo nepůjde. V tom mají převahu a sílu, že dokáží za svou víru a tradici pokládat životy. Naše zákony jim s okupací ještě pomohou. Podle mě je to plíživá okupace a invaze lidí, co cítí, že přišla jejich chvíle. Když je nějaká civilizace v rozkladu, tak se jakoby náhodou objeví skupiny lidí, národy, které ji dorazí. To se vine celou historií lidstva.

Nevadí vám, že naopak v euroatlantické civilizaci mizí úcta ke starším lidem?

To víte, že vadí a dost silně. Poslední dobou se mezi námi vyrojila spousta aktivistů, mladých lidí. Když jsem byl mladý, tak jsem taky protestoval, remcal a křičel. Nicméně oni odsuzují starší generaci za její konzervatismus. Četl jsem jednoho aktivistu, který se obouval do DVTV za to, že si zvou jako hosty starou gardu jako Cílek, Petránek a další. Je mladý a má právo kritizovat, ale pozor! Když jsem mladý, nejsem až tak moc vzdělaný. Vzdělání, moudrost, rozvážnost přicházejí až s věkem. A Cílek či Petránek už přeci mají své zkušenosti, něco v životě zažili. Mladí jsou od toho, aby si rozbili držku, něco zkazili a z toho se poučili. Mají na to právo. Nicméně starší generace už to má za sebou a většinou bývá poučena. Proto by si mladí měli uvědomit, že je starší generace přínosem. Má za sebou život.

Nicméně i vy jste názorově dost zradikálněl. Před několika lety jste ohledně uprchlíků ještě nebyl tak odmítavý...

Máte pravdu. Situace se ale rychle a hmatatelně zhoršuje. Takže je to přirozené. My ze střední Evropy jsme jiní, než ti z jejího západu či východu. Každý je jiný, a mně se nelíbí snaha o uniformitu, kterou předvádí EU. Ať už je to v jídle, kultuře či politice. To je likvidace kultur, která začala před pěti sty lety kolonialismem. Tehdy stejné západní země, které do nás dnes šijí, že nejsme solidární, nebyly solidární s námi. Nepodělily se o zlaté pruty z Ameriky, Afriky či Asie. Nechaly si je v bankách a vytvořily z toho svá bohatství a hospodářství. Vždyť se na nás stále dívají, jako na chudé příbuzné. Zotročené národy chtějí získat něco z toho, co u nich bylo nakradeno, takže si to západ zaslouží. Je to tvrdé, ale historicky to tak vypadá.

Asi jsem trochu zradikálněl, ale rád bych, aby se střední Evropa více profilovala jako autonomnější celek. Přestože zdejší politickou garnituru nemám moc v lásce, je vidět, že také cítí, že jsme něco jiného. Líbila by se mi silná střední Evropa, jakási reinkarnace Rakouska-Uherska. Silné střední nárazníkové pásmo mezi východem a západem, jako to vždy bylo.

Nemyslíte si, že na Středním východě byly brány třeba války v Iráku jako neokolonialismus?

Když byla při ‚arabském jaru‘ rozesrána část Středního východu a část Maghrebu, tak jsem dštil oheň a síru na Západ, který si tam udělal jakousi střelnici. Nicméně Východ to samé. Západ a Východ se víceméně vždy dohodnou, nyní to vidíme v Sýrii. Dělá to na mě pocit, že Islámský stát vyhovuje Západu i Východu. Mají na střelnici možnost se vydovádět a vyčistit si svoje zbrojní arsenály. Ty se musí doplňovat jako automobilové, tedy vozové, parky.

Podle mě někomu vyhovuje, že se k nám tlačí miliony cizích lidí. Jakoby Evropa byla už napůl odepsaná. Je slabá i tím, jak se naparovala. Jak přeháněla demokracii, humanismus a lidská práva. Stala se tak velmi křehkou, protože kdokoliv může tyto zákony využívat ve svůj vlastní prospěch. Všichni víme, že je zneužívají nejvíc lumpové, podvodníci a kriminálníci, přičemž má útočník větší práva než obránce. Tak už to tady funguje několik desetiletí.

Nemohla by se podobná střelnice, kterou si tiše hýčkají Západ i Východ na Středním východě, stát i z Evropy?

Tohle radši nedomýšlet, pane redaktore. Možné je všechno. Mrzí mě, že cíle velmocenských států, jako je Rusko nebo USA, jsou velmi netransparentní a zabalené do slov o demokracii a ekonomických zájmech, až si někdy myslím, že je jim úplně jedno, kde jakou válku vyhrají či prohrají. Vidím to třeba na Iráku, Libyi, Tunisku a právě na Sýrii. Připadá mi, že je jim to jedno.

Prostě se to rozesere, vytvoří se napětí a s ním se pracuje. Staré střelnice zanikají, nové vznikají. Slova jako demokracie či lidská práva nemají vůbec žádnou hodnotu.

Také je pravdou, že ve státech na úrovni kmenového zřízení se bude těžko na zelené louce budovat demokracie. U nás byli ještě před několika stovkami let také diktátoři. Já bych je na Středním východě a v Maghrebu nechal vlastnímu vývoji. Stejně jako říkám, abychom nechali na pokoji indiány z Amazonie, kteří také nemají takzvanou demokracii, ale mají svá kmenová zřízení. Musí si to vyřídit mezi sebou.

Nicméně se do toho jako rozhodčí vkládají USA, Rusko a EU. Je to obrovská bramboračka.