Studoval indiány, stal se jedním z nich

Dostal jméno Atapana a tančil posvátný pohřební tanec na největší slavnosti indiánů. Český indián slaví sedmdesát let.

Etnolog Mnislav Zelený je jed­ním z nejuznávanějších znal­ců života amazonských indiá­nů. Během více než čtyřiceti let, kdy podniká cesty k těm­to odloučeným a současnou civilizací takřka nedotčeným lidem, si dokázal získat jejich přízeň a stát se jejich příte­lem a doslova jedním z nich. Atapana, jak zní jeho indián­ské jméno u kmene z etnické skupiny Jawalapiti, který ho adoptoval, oslavil o víkendu sedmdesátiny.

Muž mnoha unikátních zkušeností, jemuž se napří­klad jako jednomu z mála bě­lochů dostalo cti tančit po­svátný pohřební tanec kuarup na největší slavnosti indi­ánů Xingu v Brazílii, poprvé amazonské indiány navštívil koncem šedesátých let. Při studiu v Londýně se seznámil s některými pracemi o ama­zonských indiánech, opustil univerzitu a koupil si jízden­ku do Rio de Janeira. „V Brazí­lii jsem dělal číšníka, a pak se konečně dostal k indiánům. Tak tohle byla má první zasvěcovací cesta."

„Sbližování však probíhalo po­malu. Čekal jsem několik měsí­ců, než jsem vytáhl foťák. Všechno jsem dělal participační metodou, takže jsem se jen díval a až pak zapisoval. Snažil jsem se co nejméně rušit, což oni ocenili," dodává Zelený.

Další život pak zasvětil stu­diu jejich znalostí, zvyků a kultury a také snaze o zmír­nění dopadu vlivů okolního světa na jejich civilizaci, o je­jímž blízkém zániku je pře­svědčen. „Dnes jsou za celou historii lidstva nejvíce v ohro­žení. Kam vstoupí bělochova noha, je konec. Šanci přežít mají jen tehdy, když je nechá­me na pokoji. Takzvaný zákon nulového kontaktu je to nejlepší, co pro ně může­me udělat", napsal na svém blogu.

Atapana je tak znám i jako velký kritik současné civiliza­ce. „Jsme totiž chamtivci a nenažranci, které zajímá dneš­ní plný stůl, a ne, co bude za pět let," napsal na svém blo­gu. V roce 2003 inicioval založení nadace Velká Amazonie s cílem chránit amazonské deštné pralesy a amazonské indiány, čtk

 

Přístup k pralesním indiánům se Mnislavu Zelenému bohatě vrátil. Poznal skrytá tajemství těchto přirozeně žijících lidí a stal se jedním z nich.

• V roce 1989 ho adoptovali Jawalapitiové a jeho duchovní otec šaman Guňitze z kmene Kuikuru a matka Ayrika mu dali jméno Atapana, což zna­mená „list zelené palmy".

• „Znali moje příjmení, proto mi takové dali. Zelená barva je pro ně velice pozitivní, příjemná, to jméno mi pomohlo, aby mě mezi sebe přijali," říká Zelený.