Češi, prales a magické rostliny

Česká vědecká základna ve venezuelské Amazonii? Ačkoli to zní fantasticky, stanice Washadi (Tapír) na ostrově řeky Rio Nicharé na území indiánského kmene Yekwanů již funguje několik let. Letos se z etnobotanické expedice vrátili dva čeští studenti vedení zkušeným cestovatelem a antropologem Mnislavem Zeleným. Jedním z cílů výpravy bylo vytvořit herbář místních magických a léčivých rostlin.

Pomohlo mé jméno
Výprava do amazonského pralesa za indiány kmene Yekwanů byla dalším pokračováním unikátního projektu Velká Amazonie. Jeho otcem je dlouholetý znalec indiánského světa a svého času i velvyslanec v Kolumbii a Ekvádoru Mnislav Zelený-Atapana (indiánské jméno přijal před léty, když jej adoptoval šaman kmene Javalapitiů). Na malém území kmene Yekwanů se pokouší hrstka nadšenců zpomalit rozpad indiánského světa. „Alespoň na malém území, po kapkách, které se spřádají dohromady a časem se možná spojí ve velký proud,“ vysvětluje Zelený-Atapana svou vizi. Druhým cílem Nadace Velká Amazonia, kterou založil v roce 2002, je umožnit poznání a výzkum mizícího světa a kultury českým odborníkům. „Základnu pro nás postavili sami indiáni. I když to slovo zní trochu nadneseně, je to něco jako horská chýše.“

Zelený-Atapana se dostal právě do této osady přes přítele Gerta, který žil v této oblasti mnoho let. Zeleného sem dovedl - a následovala dlouhá a složitá diplomatická jednání. „Oni zcela pochopitelně nemají chuť se s námi vybavovat,“ vysvětluje Zelený, „moje indiánské jméno však pomohlo. Jednak mu rozumějí a pak, byl jsem tím jakoby prověřený, takže se vše trošku urychlilo. A taky zrovna začali stavět školu a já normálně přišel a bez dlouhých řečí, tak jak jsou indiáni zvyklí, jsem začal na stavbě pomáhat,“ líčí člověk, který se mezi indiány Amazonie pohybuje s přestávkami již čtyřicet let.

Magické rostliny
Letošní výprava se odehrávala ve znamení magických a medicinálních rostlin. Podnět k výzkumu dal sám stařešina yekwanské komunity Boca de Nicharé Germán Rodríguez. Chtěl, aby Češi zaznamenali přírodní znalosti předků, aby nezmizely navždy s generací starců. A stal se pravou rukou při bádání české výpravy. Té se kromě Mnislava Zeleného a jeho syna Marka účastnil student botaniky Vojtěch Alberto Zavadil a studentka antropologie Ludmila Škrabáková.

Výzkum probíhal na dvou přítocích Orinoka, kde Indiáni kmene Yekwana žijí - na řece Caura v okolí komunity Boca de Nicharé a na horním toku řeky Ventuari v komunitě Cacurí.

Zákaz vycházení
První část výpravy se odehrávala v Cacurí, rodišti stařešiny Germana. První dny nevypadaly dobře. Cacurí nepřijímá nikoho cizího, natož ty, kteří „šťourají“ v oblasti léčivých rostlin. „Považují je logicky za své kulturní dědictví,“ vysvětluje Zelený-Atapana. „Zprvu nám zakázali vše, vycházení i fotografování.“ Nakonec však Češi povolení indiánů získali. „Sám náčelník Yaraví mi magicky omyl nohy proti uštknutí jedovatým hadem.“ Vojtěch Zavadil kromě toho zahájil studium všech botanických druhů v okolí. Identifikoval jich na pět set. A svými lezeckými schopnostmi v korunách stromů získal přezdívku Mono (opice). Ludmilu Škrabákovou indiáni přezvali na Morrocoy, roztomilé zvířátko. Oba dohromady našli a popsali na sto léčivých a magických rostlin.

Druhá polovina měsíčního pobytu se již odehrávala ve znamení důvěry a nakonec se čeští badatelé sblížili i s místními šamany a čaroději. Morrocoy (Ludmila Škrabáková) nahrála řadu magických zpěvů a společně s indiány opravila a doplnila yekwanský slovník. Na příští rok dostali Češi dokonce nabídku vrátit se a sbírat dál léčivé rostliny a posvátné drogy.

Další měsíc strávila česká výprava již ve „své“ vesnici Boca de Nicharé, kde s pomocí Germána a dalších indiánů hledala léčivé rostliny. Kromě nich do výzkumu zařadili i rostliny magické, jedy a barviva. Takto vypadá část terénního zápisu: Magická rostlina saimodo slouží jako přirozená antikoncepce. List se mne v rukou a potře se jím ženské přirození. Když se přiblíží muž, „není schopen akce“. Kouzlo může trvat dlouho, i roky. Toto může manžel udělat své manželce, aby mu nebyla nevěrná. Existuje prý další rostlina, která kouzlo zruší.

Před odjezdem vyměnila česká výprava indiánské výrobky určené k charitativnímu prodeji v Česku a Mnislav Zelený-Atapana zahájil jednání o virtuální adopci. Cílem je umožnit indiánským dětem vzdělání. „Znamenalo to spojit se se všemi středními školami v Ciudad Bolívaru a ve státě Barinas, kde studuje - asi šest dětí z ,naší‘ komunity. Slíbil jsem, že budu hledat pro ně ,rodiče‘, j kteří uhradí jejich školné.“ První adoptivní rodiče už se Zelenému ozývají.

Během letošního roku 2007 členové výpravy výsledky zpracují a vytvoří první verzi herbáře. Příští rok ji přivezou zpět mezi Yekwany. Herbář budou dál doplňovat a ověřovat s dalšími herbalisty na horních tocích řek Caura a Ventuari.

Kromě dvou studentů v letošním i loňském roce již oblast navštívily skupiny odborníků z Botanické a zoologické zahrady v Plzni, pracovník ministerstva životního prostředí, dokonce i dvě skupiny ekoturistů. „Vzal jsem tam malou skupinku, šest sedm lidí, indiáni jim připraví program, procházku pralesem, ukázku políček, jak zpracovávají maniok, rybolov atd. Mám však podmínku, neplatí nadaci, ale indiánům 50 dolarů do jejich rozpočtu. Takové symbolické odškodnění za všechny hrůzy, co jim běloši způsobili. To je příklad našich drobných pomocí, které máme dojednány a povoleny od indiánů,“ vysvětluje Zelený. „Takto to chtějí. j Kdyby nechtěli, nic nebude.“

Sám náčelník Yaraví mi magicky omyl nohy proti uštknutí


Eva Borůvková