Jsem adoptivním synem kmene Yawalapiti

Historie jeho výjezdů a návratů je velmi dlouhá. Za totality měl to štěstí, že patřil k osmdesáti českým takzvaným volným novinářům. To znamenaio, že měl sice jistou možnost dostat se ven, do západních zemí, nicméně si ji vždy musel vybojovat nejrůznějšími "kličkami“. Jako jeden z mála psal o Latinské Americe a o místních indiánech a i proto byl tolerován. Při své první návštěvě neuměl vůbec španělsky, ale nakonec si udělal doktorskou práci na nejstarší univerzitě Ameriky San Marcos v peruánské Limě. Tuto práci připravoval přímo v terénu - dlouhé měsíce žil mezi indiány kmene Eceéje v peruánské Amazonii. Později spojil podobným způsobem svůj život s indiánským kmenem Kofán v Ekvádoru a ještě později s Yawalapiti v Brazílii. A nejen s nimi. Dá se říci, že žil na střídačku v Čechách a v pralese. Ani on se nepovažuje za cestovatele, nejraději někde dlouhodobě žije a bádá. 

Jak jste přišel ke svému druhému jménu?
Jsem adoptivním synem šamana z kmene Kuikúru, který se přistěhoval za mojí adoptivní matkou Ayrikou ke kmeni Yawalapiti. Oba kmeny žijí asi se čtrnácti dalšími v deštném pralese v Brazilské vysočině v povodí Alto Xingú, dohromady je to asi 2500 lidí. Funguje tam matrilokalita, což znamená, že muž odchází od svého kmene, hledá manželku, a když ji najde, už tam zůstane. 

Poznal jste indiány velmi zblízka. Jací jsou? Skutečně tak málomluvní jako Vinetou?
To je taková fasáda pro cizince. Navenek ukazují indiferentní úsměv, který nic neříká, ale mezi sebou jsou obrovsky divocí, nezavřou pusu a pořád se něčemu smějou. Jsou nesmírně hraví, pořád hledají nějakou zábavu nebo kanadskej žertík. 

Jsou pracovití?
Indiáni v pravém slova smyslu nepracují, oni prostě činí určité věci, aby přežili. Pro práci dokonce nemají ani žádné slovo. Lenivost je tam pozitivní vlastnost. Nikam nespěchají, nevidíte, že by se někdo něčím trápil. Jsou přesvědčení, že žijou proto, aby se bavili. Jeden z nich mě tenkrát pozval na rybolov a řekl mi: přijd' ráno. Já hned ráno přiběhnul, on ještě spal v hamace, kouknul na mě levým okem a povídá: Dneska nikam nejdeme, Atapana. A takhle to běželo několik dní, vyrazili jsme asi za týden. Úplně jsem tam přestal používat hodinky a nakonec jsem je přestal nosit i tady. 

Jak jsou tam nastavené vztahy mezi mužem a ženou?
Prakticky u všech pralesních indiánů funguje sexuální dělba práce - každý má určité zodpovědnosti, kam mu druhý neleze. Muž, žena i dítě mají ve struktuře společnosti pevné místo a tím pádem jsou svobodní, není tam vlastně žádná nadřazenost. Mnohoženství rozhodně nevnímají jako něco ponižujícího. Ženy jsou velice spokojené, a když ne, když mají pocit, že vztah není z jakéhokoli důvodu naplněn, seberou se, vezmou svoje děti a odejdou. K původní rodině nebo za potenciálním milencem. 

A co ten opuštěný muž? Je to pro něho ostuda?
U běžného chlapa to není zase tak strašný, ale horší je, když se to stane náčelníkovi. Všichni vidí, že není schopný se o své ženy postarat, a snižuje to jeho přirozenou autoritu. Může se stát, že ho sundaj, protože tam funguje demokracie daleko rychleji než u nás. Sejde se rada starších a řekne: zvolíme si někoho jiného. Náčelník je vůbec velice nevděčná funkce. Musí své lidi uspokojit. Dostane-li dary, tak je rozdá. Nemůže nikomu nic nakazovat, je služebníkem svého lidu. Jeho autorita pramení pouze z toho, jak je schopný, jak umí lovit, běhat, jak se umí malovat, stavět dům, jaký má vztah k ženám. Všechno se hodnotí od rána do večera. Nikam se neschová, nezaleze do žádné limuzíny s tmavými skly. 

A co šaman kmene?
To je druhý pól té infrastruktury. Bez šamana by ta společnost neexistovala, on vytváří strukturu spirituální i léčitelskou. Dobrý kouzelník, zlý čaroděj i léčitel jsou sloučeni v jedné osobě. Ovšem nechci tím říci, že je to jeden člověk. U kmene Yawalapiti byli dokonce čtyři, jeden přes vykuřování, druhý přes zelenou medicínu, další léčil pomocí biomagnetismu a poslední se orientoval spíš na ničení nepřátel. Ale ani šaman to nemá nadosmrti. Když se víckrát za sebou sekne, má utrum. Oni se ho sice bojí, berou ho jako někoho, kdo má výjimečnou moc, ale i tak ho mohou sesadit. 

A vyhnat?
Všechno mají vymyšlený. Stejně jako bývalí náčelníci, i bývalí šamani odcházejí řekněme do důchodu. Existuje rada starších, což jsou vlastně penzisti, ke kterým si občas někdo přijde pro radu. Indiáni si umějí vážit zkušenosti. Jsou konzervativci. Dobré je podle nich to, co je vyzkoušené.