Etnolog Mnislav Zelený je jedním z nejuznávanějších znalců života amazonských indiánů. Během více než čtyřiceti let, kdy podniká cesty k těmto odloučeným a civilizací téměř nedotčeným lidem, si dokázal získat jejich přízeň. Stal se doslova jedním z nich. Atapana, jak zní jeho indiánské jméno u kmene Jawalapiti, který ho adoptoval, oslaví 3. srpna sedmdesátiny.

Mnislav Zelený, foto: ČTMnislav Zelený, foto: ČT

Pražský rodák Mnislav Zelený vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské a později etnografii na Univerzitě Karlově. Postgraduálně pak studoval v roce 1973 na univerzitách v peruánské Limě. Amazonské indiány poprvé navštívil koncem šedesátých let. Při studiu v Londýně se totiž seznámil s některými pracemi, které popisovaly jejich život. Opustil pak univerzitu a koupil si jízdenku do Rio de Janeira. "V Brazílii jsem dělal číšníka, bydlel ve favelách a pak se konečně dostal k indiánům. Tohle byla má první zasvěcovací cesta." Další desítky let pak věnoval studiu jejich znalostí, zvyků a kultury a také snaze o zmírnění dopadu okolního světa na jejich život. Je přesvědčen o tom, že jejich tradice brzy zaniknou. "Dnes jsou za celou historii lidstva nejvíce v ohrožení. Kam vstoupí bělochova noha, je konec. Šanci přežít mají inidáni jen tehdy, když je necháme na pokoji. Takzvaný zákon nulového kontaktu je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat", napsal ve svém blogu. Zelený se svou činností u pralesních indiánů vymyká obecně vžité představě o působení západních vědců a cestovatelů u izolovaných etnik. "Čekal jsem několik měsíců, než jsem vytáhl foťák. ... Snažil jsem se je co nejméně rušit, což oni ocenili," řekl loni v rozhovoru pro server iDNES.cz. A tento přístup se mu bohatě vyplatil. Inidáni ho přijali mezi sami, stal se doslova jedním z nich. V roce 1989 ho adoptovali Jawalapitiové a jeho duchovní otec šaman Guňitze z kmene Kuikuru a matka Ayrika mu dali jméno Atapana, což znamená "list zelené palmy". Jako jeden z mála bělochů směl s indiány například tančit posvátný pohřební tanec kuarup na největší slavnosti indiánů Xingu v Brazílii, 
Atapana však nestrávil život pouze pobytem u indiánů. Napsal několik knih, přednáší a hojně publikuje. A také pět let pracoval v diplomatických službách. Je autorem více než 200 populárních a populárněvědných článků většinou týkajících se zemí Latinské Ameriky. O indiánech vydal například knihy Prérijní a pralesní indiáni, Indiáni tří Amerik nebo Malou encyklopedii šamanismu. Je také znám jako velký kritik současné civilizace. V roce 1991 byl spoluzakladatelem a později několik let prezidentem Latinskoamerické společnosti a v roce 2003 inicioval založení nadace Velká Amazonie s cílem chránit amazonské deštné pralesy a amazonské indiány. V letech 1996 až 2001 byl velvyslancem České republiky v Kolumbii a Ekvádoru. 
Milena Štráfeldová